Syrská Palmyra: do pouště za Nevěstou písku
19.11.2008 07:00 Původní zpráva
Sýrie leží v kolébce civilizace - v Úrodném půlměsíci - ale turisté ji zatím poněkud opomíjejí. Většinu jejího území tvoří vyprahlá pouštní plošina. A právě uprostřed pouště leží město Palmyra. Je vzdáleno zhruba dvě stě kilometrů od hlavního města Sýrie, Damašku.
Starověká Palmyra je jednou ze syrských nejvýznamnějších antických památek. Leží v pouštní oáze s tisíci palmami - odtud její jméno. Palmyra je také na seznamu světových památek UNESCO. Na první pohled Palmyra skýtá mnoho krásných staveb které jsou různého stáří, většina z nich jsou převážně antické ruiny.
Francouzsky lépe než anglicky
Do Palmyry je nejlepší přijet zčasně zrána. Celé město i památky si můžete projít sami nebo si zaplatit průvodce. Ti většinou mluví anglicky, ale ne moc dobře. Častěji se dorozumíte francouzsky. Cena závisí na konkrétní prohlídce a pohybuje se kolem pěti dolarů.
Určitě byste neměli vynechat chrám nejvýznamnějšího boha Baala, jehož postavení můžeme srovnat s římským bohem Jupiterem. Chrám zde stál již v prvním století před naším letopočtem, ale římská stavba byla dokončena roku 32 našeho letopočtu za císaře Trajána. Baal byl nejvyšším božstvem Palmyry a jeho jméno pochází od babylónského boha Ela, což byl vládce nebes, hromu a blesků. Za prohlídku také stojí Cardo, monumentální kolonáda s triumfálním obloukem, nebo Diokleciánův tábor.
Vynechat byste neměli ani amfiteátr téměř v původním stavu. Ten je velmi pěkně zrekonstruovaný a každoročně se v něm pořádá oblíbený divadelní festival. Byl postaven ve druhém století. Jeho rozměry nejsou velké - průměr orchestrionu je asi dvacet metrů a délka protější scény asi 45 metrů. Zvnějšku se dochovala i sloupová výzdoba. Kromě něj a dalších staveb zůstaly v Palmyře zachovány antické hrobky významných místních rodin.
Obchodníci s citem
Dominantou starobylé Palmyry je arabská citadela na západ od města ze sedmnáctého století. Je z ní krásný pohled na okolní města a ruiny.
Před vchodem do hradu postávají místní obchodníci. Na český přízvuk sice nejsou zvyklí, ale baví se rádi. Angličtina Syřanů není nejlepší, ale na smlouvání cen to stačí. Pozor, arabští obchodníci prodávají za přemrštěné ceny - umějí totiž hrát velice dobře na city. S dětmi je to podobné. Na cestě pouští málem lezou turistům do auta a vypadají uboze a unaveně. Průvodce vám ale vysvětlí, že jsou tak naučené a jen škemrají.
Zastávka na cestě pouští
Půdorys města Palmyry je pravidelný. Hlavní třída v délce jednoho kilometru byla zdobena celkem 375 sloupy, které byly semnáct metrů vysoké. Dodnes z nich stojí a je zachovalých 150.
Palmyru založily asi před třemi tisíci osmi sty lety nomádské kmeny jako zastávku na cestě pouští. Město se původně jmenoval Tadmour a bývalo významným překladištem na Hedvábné stezce, která vedla z Číny do Evropy. Nynější jméno Palmyra pochází z prvního až druhého letopočtu našeho století, kdy se stala součástí Římské říše. Na počátku prvního tisíciletí našeho letopočtu v Palmyře vyrůstaly honosné paláce, chrámy a divadla. Ruiny města leží ve vyprahlé krajině, a tak se mu také někdy říká Nevěsta pouště.
Obyvatelstvo historické Palmyry bylo zčásti aramejského, zčásti nabatejského původu a podle toho se tak na ruinách města střídají nápisy. Na několika kamenných reliéfech jsou vyobrazeny palmy. Symbol tohoto města.
Co je dobré vědět před cestou |
Češi potřebují mít na cestu do Sýrie vízum. Lepší je zařídit si jej tři měsíce předem. Čekací doba je sice dva až tři dny, to ovšem neplatí pro novináře. Tam je lhůta několikaměsíční. Pokud máte v pase razítko, které dokládá vaši předchozí návštěvu v Izraeli, nemůžete již navštívit žádnou arabskou zemi ani Irán, s vyjímkou Egypta a Jordánska. Vaše žádost o vízum tímto propadá. Cesta letadlem trvá tři a půl hodiny. Z Prahy můžete letět přímým spojem rovnou do Damašku. Cena letenky se pohybuje kolem 14 tisíc korun. V Sýrii se platí syrskými librami (jeden dolar je zhruba 45 syrských liber), obchodníci ale někdy berou i dolary. Peníze raději měňte v bance, v hotelu dostanete o něco méně. |
Foto: Eric Valenne, Profimedia
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.