Tanzanie: ráj divokých afrických zvířat
05.08.2008 12:37 Původní zpráva
HAKUNA MATATA - to je v Tanzánii oblíbené heslo všech, vždy a všude. Znamená to, že nic není problém. Pro mzunga (bělocha) je to obrovský nápor na nervy. Nikdo nespěchá, čas nic neznamená. Ztratíte-li nervy a chcete domorodce popohnat, dočkáte se maximálně reakce „pole, pole" (pomalu, klídek). Po čase si zvyknete.
Nezapomeňte, že do Afriky je nutné začít s přípravou nejméně dva měsíce předem. Musíte zvládnout očkování proti žluté zimnici, doporučené jsou i hepatitida A+B, břišní tyfus a samozřejmě antimalarika (výborný je malaron). Na cestu zakupte moskytiéru, bez ní není možné rovníkovou Afrikou cestovat. Potřebujete také účinný repelent proti hmyzu, osvědčil se Deet. Někteří zkušení cestovatelé přibalí citrogrep, koncentrát na žaludek, a nezbytnou lahvičku slivovice. Nesmějte se, je to nedocenitelný pomocník. Zbývá jen zkontrolovat platnost očkování proti tetanu a hurá za dobrodružstvím.
Jambo Africa! (Ahoj Afriko)
Výprava za zvířaty začíná v Arushe, která funguje jako vstupní brána do národních parků Serengeti a Ngorongoro. Tady je potřeba najmout auto a průvodce s kuchařem. Bez nich vás do rezervací nepustí. Když to zvládnete, můžete vyrazit.
První cesta ale vede na tržiště, kde kuchař nakoupí potřebné suroviny. Nesmíte se divit, když koupí kus kozy, maso hodí do kufru auta a bude vám z něj po večerech připravovat jídlo. Třetí den už maso cítíte, slabší povahy večeři odmítnou.
Chcete-li koupit něco i vy, použijte svého průvodce. Ocitnete-li se na tržišti sami, vždy vám nabídnou „super cenu." Samozřejmě na místní poměry astronomickou. Nezbývá než smlouvat, a to může trvat klidně půl hodiny. Místní se tím nesmírně baví. Dozvíte se, že prodavač má nemocného bratra, deset dětí, těhotnou manželku a kulhavého psa, ale kdybyste koupili bez smlouvání, považovali by vás za hlupáka. I to obchodování a smlouvání k Tanzánii patří.
Manyarští hroši, lví námluvy v Serengeti
Jezero Manyara vypadá velkolepě. Tento nejmenší národní park nabízí úchvatnou podívanou zejména na pestrý ptačí život, žije zde okolo 350 druhů ptáků. Vodní plochu zaplňují růžoví plameňáci, ve vodě se chladí hyeny, na břehu se potulují sloni a na mnoha místech vykukují hroší hlavy. Průvodce kupodivu nemá zbraň, ale jen vysílačku. V průběhu dne však jejím prostřednictvím dostává zprávy, kde se která zvěř vyskytuje.
Jak se blížíte k národnímu parku Serengeti, tak se krajina mění v nedohlednou rovinu. Po vstupu přes stráženou bránu vás překvapí obrovské množství pakoňů a zeber. Kam oko dohlédne, pasou se nebo jen tak polehávají. V dáli na horizontu vidíte putující stáda impal, buvolů, slonů. Lvi se přes den většinou ukrývají, ale pokud trefíte správný čas, kdy u nich probíhají líbánky, můžete je pozorovat pohodlně. V tu dobu neloví, jen se věnují své bohulibé činnosti.
Zvířata v nitru sopky
Nejzajímavější a vedle Serengeti nejznámější je Národní park Ngorongoro. Je to největší kráter vyhaslé sopky na světě, průměr okolo dvaceti kilometrů a hluboký šest set metrů. Při pohledu do něj se tají dech. Ale na dně je pravý ráj zvířat. Podle odhadů tam žije na milion kusů zvěře, která nikam nemigruje. Na dně kráteru má dostatek potravy, a co je nejdůležitější, i vodu. Tady uvidíte všechny druhy africké fauny, proto vynechat kráter Ngorongoro je věčná škoda.
Masajové - hrdí pastevci stád
Při večerním návratu do Simba kempu potkáváte domorodné obyvatele (Masaje) s jejich dobytkem. Masajové, kterých je v současné době 140 tisíc, pasou stáda v oblasti rovníkové Afriky, žijí kočovným životem, nemají žádné náčelníky ani krále.
Věří, že všechen dobytek je dar masajskému lidu od bohů, a podle toho se také chovají. Žijí v chatrčích bez oken, uplácaných z hlíny, obehnaných plotem spleteným z větví. Bez bakšiše si s vámi těžko promluví. Nejvíce je vám líto malých dětí, které neustále prosí o peníze, oblečení a nebo jen o tužky.
Skvělý zabiják hadů: kočka
Zajímavé je, že Masajové chovají více kočky než psy. Kočky slouží k lovu myší, krys a hadů. Ano hadů. Kočka uválí kuličku z hlíny, kterou pak packou strčí před hada. Když had na kuličku zaútočí, kočka mu skočí za krk a zakousne ho. Velmi vynalézavé. Nejúžasnější je však pohled na masajského bojovníka opřeného o dřevěnou hůl, s charakteristickou červenou dekou přes ramena, stojícího na jedné noze jako čáp a hledícího do dálky.
Afrika je kus naší planety, kde vládne Bůh jménem příroda. Člověk zde dlouho byl pouhou částečkou jejího rozmaru. Možná by bylo užitečné, aby každý z nás mohl Afriku navštívit a poznat její pravou tvář, někdy velmi krutou. Nikde na světě neumírá tolik dětí, nikde na světě není smrt tak blízko. Krutost zabíjení je tu na denním pořádku, ale bez ní by nebylo života. Taková je Afrika.
Několik užitečných informací: |
Měna: místní měnou je tanzanský šilink (TZS). Všude lze ale platit v USD, které jsou rovnocenným platidlem. 100 TZS = 1,30 Kč. 1000TZS = 0,87 USD. Vízum: dostanete při příletu na letiště za 50 USD. Celá operace je vyřešena během dvaceti minut. Poplatky: vstup do národních parků je 50 USD na každý den, večer musíte park opustit. Cena za pronájem auta, průvodce a kuchaře záleží na vašich vyjednávacích schopnostech. Někdo to zvládne za 250 USD na osobu, někdo za 500 USD, někdo i za víc. Kuchyně: Vliv mnoha kultur (britské, perské, arabské, indické, portugalské a africké) se odráží ve skladbě jídel, přičemž základem tanzanské kuchyně je maso s brambory nebo rýží (wali). Specialitou je ugali, hustá kukuřičná kaše, která se rukou namáčí v omáčce. Maso je obvykle hovězí, kozí nebo skopové, dušené společně s brambory a zeleninou, okořeněné hřebíčkem a kardamonem. Oblíbenou pochoutkou je nyama choma, kozí maso na grilu. K oblíbeným jídlům patří biryani (kořeněná rýže), curry a sambudaa (masové nebo zeleninové pastries). Moučníky se připravují z banánů, ananasu nebo manga. Tanzanie je navíc rájem pro milovníky ovoce a zeleniny. Ubytování: hotel cca 20 USD, camp 5-10 USD na osobu /noc. |
Foto: Petra Panenková/ Profimedia
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.