Tejno za zámkem: Vdovský dům a melancholie
06.03.2008 08:00 Původní zpráva
Město Horšovský Týn žije do jisté míry ve stínu blízkých Domažlic a to není vůbec spravedlivé. Na zdejší velkolepý zámek (se šesti prohlídkovými okruhy) navazuje jako podivuhodné předsálí půvabné náměstíčko s domy s barokními štíty a gotickými portály, za zámkem leží obrovský, starý park s tichými, na opravu trpělivě čekajícími zahradními stavbami.
Trhová osada na důležité cestě z Řezna do Plzně vznikla asi už v desátém století, i když první výslovná zmínka pochází až z konce dvanáctého století. Osada i okolní pozemky patřily pražskému biskupství a biskup zde měl i palisádovou hradbou ohrazený (staročesky otýněný) dvorec - odtud Týn.
Dodnes neřekne nikdo z místních Horšovskému Týnu jinak než Tejno.
Hlavním střediskem biskupských držav ale zpočátku nebyl Týn, ale nedaleký Horšov (kde se zachoval krásný, původem románský kostel Všech svatých). Kolem poloviny 13. století však biskup přenesl správu panství do Týna a budoucí město převzalo od dnešní vesnice Horšova i část svého jména a začalo se mu říkat Horšovský Týn. Nejspíš se tak stalo proto, aby se zdejší biskupský statek odlišil od jiných Týnů, Tejnů a Týnců, jichž bývalo a stále je v Čechách požehnaně.
Tehdy byl také biskupem Janem III. z Dražic na místě dnešního zámku založen biskupský hrad. Osada byla zanedlouho také opevněna, městská práva ale získala až v roce 1406.
Roku 1422 Horšovský Týn neúspěšně obléhali husité a ani ve třicetileté válce město příliš neutrpělo; pouze se změnili jeho majitelé a místo Lobkoviců (kterým zdejší panství patřilo od poloviny 16. století) zde začali po bitvě na Bílé hoře vládnout Trauttmansdorffové - věrní spojenci císaře Ferdinanda II. Dokonce novodobý stavební rozvoj od poloviny 19. století byl k historickému městu s rozsáhlým areálem zámku milostivý a probíhal většinou na druhém břehu řeky Radbuzy.
Z cenných památek vlastně zanikly jen obě městské brány. Díky tomu se zachovalo dodnes malebné až okouzlující městské centrum s mohutným zámkem a rozlehlou zámeckou zahradou. Po právu zde byla již v roce 1952 a znovu v roce 1982 vyhlášena městská památková rezervace.
Od Vdovského domu ke Glorietu
Dominantou města je bezpochyby zámek, stojící na místě gotického biskupského hradu se zvlášť cennou raně gotickou zámeckou kaplí. V 16. století byl hrad přestavěn a rozšířen na renesanční zámek, jehož součástí se stal čtyřicetihektarový park. Je příjemné se v něm toulat a stačí ujít jen pár metrů a veškerý ruch frekventované silnice, která podél jeho spodní části vede, zmizí.
Dolní částí parku protéká Křakovský potok, přehrazený kaskádou rybníčků a oživených skupinami starých lip. Atmosféru zvlášť vhodnou pro osamělé procházky dotváří řada starých staveb volně mezi stromy. Většina z nich je ve stavu lehkého rozpadu - jsou sice staticky zajištěny, jak potvrdil zdejší kastelán Jan Rosendorfský, ale na větší opravu chybí peníze.
Chodec tak stejnou měrou vychutná jako ho rozesmutní pohled na uvadající renesanční letohrádek, příznačněji zvaný Vdovský dům kousek za zámkem, který prý nechala postavit Alžběta z Rogendorfu, svého manžela Jana z Lobkovic přeživší o třicet let.
Asi půl kilometru severně od zámku stojí na skále nad srázem romantická vyhlídková věž Gloriet, odkud je krásný výhled do údolí.
Od pavilonu se dá starou lipovou alejí dojít k pravděpodobně nejstarší české Loretě. Tu nechal po návratu z cesty do italského Loreta v roce 1584 vystavět Kryštof z Lobkovic. Štíhlá, osmiboká stavba má chatrný plášť a silné kouzlo.
Náměstí tejnského klidu
Zámek je veřejně přístupný a stojí za prohlídku, momentálně nabízí šest prohlídkových okruhů včetně lahůdek jako kuchyně, purkrabství nebo Erbovní sál. Je však velká škoda, že tím to u většiny turistů končí. Přijdou o hodně. Tak krásné a poklidné náměstíčko jako v Horšovském Týně totiž mají málokde.
Mám na mysli zvláště jeho horní vyvýšenou část, která tvoří jakési malebné předsálí sousedního zámku, lemované domy s půvabnými barokními štíty a místy se zachovanými gotickými portály. Na terénní hraně mezi horní a spodní částí náměstí se nachází klasicistní zvonice a půvabný, v jádru gotický kostel sv. Petra a Pavla s vysokou věží, na kterou vede 98 schodů. Z jejího ochozu vidíme město jako na dlani a můžeme si vychutnat dokonale zachovaný gotický půdorys zástavby.
Ve frontě domů protilehlé zámku stojí městská radnice - v jádru gotický, renesančně přestavěný dům s širokou bílou fasádou a věžičkou. Týnští měšťané zřejmě necítili potřebu zvyšovat si prestiž udivující výzdobou fasády, jak to známe z mnohých jiných měst, zato však poskytli svému radnímu domu střízlivou důstojnost a neokázalý půvab. V průčelí radnice je umístěn plastický barokní znak města a nad ním ve výklenku stojí barokní socha Spravedlnosti s váhami a mečem.
Ve městě jsou ještě jiné památky včetně dalších dvou kostelů - jednoho gotického a druhého střízlivě barokního, kapucínského. Ale už jen přecházet před malebnými domovními fasádami po nedávno zrekonstruovaném náměstí stojí za to.
Foto: Vladislav Dudák, Czechtourism, horsovskytyn.cz
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.