Šikovné i méně praktické vynálezy z techniky, lékařství, chemie, biologie, zemědělství, tiskařství a humanitních věd obsahuje nová výstava v Národním muzeu v Praze. Součástí výstavy je například čočkostroj akademika Wichterleho, Kaplanova turbína, ornitoptéra, ruchadlo bratranců Veverkových, Resselův lodní šroub a řada dalších, občas i zapomenutých objevů českých vědců a koumáků. Návštěvníci nové budovy Národního muzea naleznou i zajímavé informace z pracovního a soukromého života slavných vynálezců. 
Expozice s názvem Vynálezci a vynálezy nabízí osudy dvou desítek osobností, které po sobě zanechaly nesmazatelná díla světového či evropského významu. "Nejeden návštěvník může být překvapen, když zjistí, kolik předmětů z běžného života je českého původu," uvedl před dnešní vernisáží generální ředitel NM Michal Lukeš.
Interaktivní modely i Nobelova cena
Některé vynálezy z více než dvou set předmětů jsou v originále, u jiných ve formě interaktivních modelů si děti i dopělí mohou vyzkoušet princip, na kterém fungují. Pro hravé a zvídavé návštěvníky budou připraveny životopisné komiksy třinácti osobností a hra na vědce.
Návštěvníky může zaujmout i audiovizuální program nebo tematické hry, které prověří šikovnost i vědomosti příchozích. V rámci hry Cesta za Nobelovkou se návštěvníci seznámí se skutečnými životními příběhy vědců a vyzkoušejí si, jak by sami uspěli na poli vědy
Na výstavě jsou i předměty vztahující se k nejužitečnějšímu objevu Karla Rašky, který přišel s očkováním proti pravým neštovicím, je
ž tuto hrozivou chorobu vymýtilo. Výstava informuje i o tom, že například Erich Roučka přihlásil na 850 patentů a nejvšestrannějším vynálezcem byl Jan Evangelista Purkyně. Nejvzácnějším exponátem je Nobelova ceny Jaroslava Heyrovského zapůjčená z Akademie věd pouze na jeden měsíc.
"Naše velká muzea si nekonkurují, ale spolupracují," řekl generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr, který na výstavu zapůjčil motocykl Čechie - Böhmerland 350.
Aerosáně na vrtuli
Jedním z největších exponátů jsou aerosáně Tatra z roku 1942. Modrobílá karoserie s tlačnou vrtulí na zádi vybavená lyžemi vznikla v Kopřivnici na základě osobního automobilu Tatra 87 začátkem 40. let minulého století pro potřeby německé armády. Jediný vyrobený prototyp dosahoval rychlosti 80 kilometrů v hodině a poháněla ho dvoulistá vrtule. Pohyb vzad, brzdění či pohyb v městském prostředí zajišťoval válec opatřený šípovými lištami. Motorové saně se měly s největší pravděpodobností používat na ruské frontě.
"Existují nepodložené historky o tom, že se saně údajně testovaly na zamrzlých alpských jezerech," uvedl ředitel historických sbírek Národního muzea Pavel Douša. Dva páry lyží se ovládaly spodním ze dvou volantů.
