Naprosto jedinečný románský portál uvidíte ve vsi Záboří nad Labem. Jenomže kostel sv. Prokopa, který zdobí, se málem rozpadl, a mimořádně cenný portál stahují dráty.
Záboří nad Labem je starobylá ves a kostel sv. Prokopa, stojící obklopen hřbitovem na jejím jižním okraji, to názorně dokládá.
Po desetiletí chátrající kostel je v rekonstrukci; věž má novou šindelovou střechu, ale střecha lodi je chatrná a omítka je poškozena. Přední štít je vybourán. Mimořádně cenný kamenný portál má narušenou statiku, je stažen dráty a zepředu podepřen. A zvláště o ten portál nám jde.
Nový turistický magnet?
Románský portál je v českém prostředí naprosto jedinečný. Půlkruhový (jak jinak), odstupňovaný s bohatě zdobenými hlavicemi sloupů a s neuvěřitelně bohatou a pestrou výzdobou archivolty (půlkruhového oblouku nad vstupem). Kromě ornamentů se zde střídají výjevy figurální - lovecké, pastýřské i válečnické. Slova jsou k ničemu, raději se dívejte. A držme si palce, že se rekonstrukce kostela vydaří a zábořský kostel se i pro turistiku stane prvořadou památkou, jak si zasluhuje.
Záhadný Miroslav a jeho stavitelské činy
Za pozornost stojí i kostel sv. Prokopa, který portál nese. Místo něho původně stála románská patrová kaple zasvěcená Panně Marii. Pochází zřejmě ze 40. let 12. století a dal ji postavit velmož Miroslav, postava v té době značně důležitá.
Příliš o jeho osobě nevíme - jsme v době, kdy se i významní lidé ještě snadno ztráceli z historického povědomí. Jisté však je, že hrál důležitou roli na dvoře krále Vladislava II., byl jeho důvěrníkem a vlastnil rozsáhlé pozemky v Polabí.
V Záboří nad Labem, tedy v osadě za rozsáhlým borem, měl svůj dvorec a patrovou kapli na půdorysu čtverce si dal postavit podle vzoru prestižních dvoupodlažních kaplí v německé říši. I to dokládá jeho význam a ambice, stejně jako skutečnost, že byl prvním feudálem v Čechách, který se rozhodl založit klášter - což zatím byla aktivita pouze panovníků. Stalo se tak roku 1142, kdy založil za účasti krále a olomouckého biskupa cisterciácký klášter v Sedlci (dnes součást Kutné Hory) a daroval mu značnou část svých rozsáhlých pozemků.
A proč byla kaple patrová? Patro bylo při bohoslužbách určeno velmožovi. Ten se nahoru dostával točitým schodištěm v síle zdi a z ochozu patra mohl sledovat nerušen (a fakticky i symbolicky oddělen) bohoslužby v přízemí.
Ona centrální čtvercová kaple vlastně dodnes zůstala, ale zvenčí to již není patrné. Zřejmě již velmož Miloslav ji totiž zanedlouho rozšířil o rozlehlou slavnostní jižní předsíň s otevřenými sloupovými arkádami a s bohatě členěným portálem. Zde se pro z měnu projevil zase vliv vyspělého kamenictví francouzského; Miloslav byl prototypem šlechtických kosmopolitů budoucnosti. Fakticky však využil francouzských kontaktů svého přítele, olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Proto existují zřetelné podobnosti mezi výzdobou jižní předsíně kostela v Záboří a výzdobou biskupského paláce v Olomouci.
Na sever! A na východ!
V době třicetileté války byl kostel vypálen Švédy a poté přestavěn a nově zasvěcen sv. Prokopovi. Přestavba spočívala zejména v tom, že byly zazděny arkády jižní předsíně, a tím vznikl uzavřený vnitřní prostor. Ten byl přeměněn na kostelní loď na netradičním půdorysu šířkového obdélníku. A původní chrámový prostor, tedy ona čtvercová kaple, se stala presbyteriem, kde stojí oltář a kněz slouží mši. Zatímco původní kostel byl orientován správně, tedy s oltářem obráceným na východ, po této přestavbě se hlavní oltář přesunul naproti bývalé jižní předsíni - tedy na severu.
Kam do okolí?
Ze Záboří je blízko do památného Kolína i velkolepé Kutné Hory, ještě blíže k románskému kostelu v Jakubu a do Nových Dvorů (zámek, pozoruhodný kostel) a do zámku Kačina (expozice). A přímo přes řeku stojí Týnec na Labem.
Foto Michal Valenčík (celkové pohledy), Jiří Podrazil, archfoto.cz (románský portál)
