Za záhadami do podzemí. Slovenský kras láká

Speciální kombinéza, nepromokavá obuv či přilba s lampičkou jsou symboly dobrodružství, které zažívají návštěvníci Krásnohorské jeskyně v oblasti Gemer ve Slovenském krasu. Turistickou atrakci regionu otevřeli nadšenci pro veřejnost před několika lety. Je to jedna z mála jeskyní, jejíž návštěva stále nabízí zážitek objevování záhad podzemí. 

"Krásnohorská jeskyně je více než 1,5 kilometru dlouhá, má několik rozsáhlých síní," říká provozovatel a jeskyňář Jaroslav Stankovič. Jeskyni, která se pyšní jedním z největších jeskynních krápníků na světě, ročně navštíví více než 3000 lidí. 

Pro veřejnost je zpřístupněna zatím necelá třetina kaverny, i ta však nabízí neobyčejné dobrodružství. Nejnapínavější částí expedice je probojovat se tajemným podzemím za světel lampiček na přilbách. A pohled na konci trasy na obrovský krápník je pak zaslouženou odměnou. 

"Chodník "Chodník pro návštěvníky jsme budovali tak, aby zásahů do jeskyně bylo co nejméně," vysvětlil Stankovič. V jeskyni proto nejsou široké a osvětlené betonové chodníky. První část trasy vede Velkým kaňonem, úzkou trhlinou v horském masivu. Vůdce nejednou nečekaně návštěvníkům zmizí z očí v puklině, která vypadá neprůchodně. Hned po jejím překonání se však objeví další metry podzemní praskliny. Právě díky unikátní trhlině je podle Stankoviče vnitřní část jeskyně s obrovskými prostorami vůbec dostupná. 

Atmosféru spoluurčuje i tok tiché podzemní řeky, která část prostor jeskyně vytvořila. Nejednou se návštěvníci pohybují po žebřících na úzkých dřevěných chodníčcích nad klidnou hladinou podzemních jezer. Vrcholem cesty je traverz po lanech, protože jen tak se novodobí objevitelé mohou dostat dále. 

Po téměř 200 metrech v úzké trhlině vstoupí expedice do prvního rozsáhlejších prostoru, Abónyho dómu. V něm návštěvníci uvidí ve větším počtu jeskynní útvary, hlavně krápníky či unikátní korality. 

Překvapení čeká v Síni obrů. Před očima návštěvníků se po vstupu do síně nečekaně odkryje pohled na ohromující krápník, který lze s jinými krápníky v jeskyních této oblasti těžko srovnat. "Na výšku má téměř 33 metrů a váží 2000 tun. Svého času byl dokonce zapsaný v Guinnessově knize rekordů jako vůbec největší krápník na světě," uvedl Stankovič. Až později úkaz unikátních rozměrů překonaly objevy nových jeskyní v tropických zemích. 

ČTĚTE TAKÉ: Jeskyně v Moravském krasu slaví sto let

Krásnohorská jeskyně skrývá více tajemství a ani po více než 40 letech od jejího objevení stále není známá její úplná rozloha. Do nejvzdálenějších prostor totiž dokážou proniknout jen jeskynní potápěči. Poslední známé podzemní jezero je překvapivě rozsáhlé a není lehké jej překonat. 

Vědeckou záhadou zůstává monumentální krápník. Dodnes se nepodařilo vysvětlit, jak dokázal v jeskyni do svých rozměrů vyrůst. V jeho blízkosti byly podle jeskyňářů dva další, které se zhroutily vlastní vahou. Ten současný je starý asi 10 000 let, což v přepočtu znamená, že ročně k němu přibylo asi 200 kilogramů hmoty. 

Dobrodružná návštěva Krásnohorské jeskyně se soukromými vůdci není na Slovensku jediná. Podobně je zpřístupněna například Jeskyně mrtvých netopýrů v Nízkých Tatrách. Za návštěvu Krásnohorské jeskyně zaplatí dospělý návštěvník deset eur (260 korun).

Foto: ČTK