Mezi klenoty moravské renesanční architektury patří státní zámek Telč. Také zde se snaží po loňském propadu zvýšit návštěvnost. "Návštěvníky lákáme na dva hlavní okruhy a řadu doprovodných programů," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ kastelán Bohumil Norek.
"V červenci jsou připraveny klasické řemeslné trhy. Na místě uvidíte ukázky řemesel, lukostřelbu nebo sokolnické ukázky. Vstup je zdarma," prozradil kastelán Bohumil Norek. Láká také na létání horkovzdušnými balony nebo historický šerm.
Zámecké okruhy zůstávají v Telči i letos beze změn. "Lákáme ale na různé doprovodné akce. Lidi si můžou vybírat, na co chtějí přijít. Popravdě řečeno, zvýšit návštěvnost nám to moc nepomáhá, akcí je hodně. Třeba před dvaceti lety by to bylo jinak, lidem by to bylo určitě vzácnější," dodává kastelán.
Něco málo z historie
Přitažlivost zámku Telč zvyšuje to, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry. Mnohé z nich jsou reprezentativními příklady zásahu italského umění na naše území, případně jeho proměn v prostředí severně od Alp.
Proměna gotického hradu na renesanční sídlo se udála především za vlády Zachariáše z Hradce. Ten získává moravská panství jako člen hradecké větve rodu Vítkovců z dědictví po otci Adamovi I. z Hradce v roce 1550. O rok později se nový telčský pán účastní proslulé výpravy českých velmožů do italského Janova.
Přestavba telčského hradu probíhala ve dvou etapách pod vedením italských mistrů. V některých zámeckých interiérech se zachovaly starší tzv. sklípkové klenby s původní dekorativní výzdobou od kameníka a stavitele Leopolda Esterreichera z nedalekých Slavonic. Zatímco Zachariáš získal moravská panství, jeho bratr Jáchym dostal panství jihočeská, s rodovým sídlem Jindřichovým Hradcem. Na obou zámcích - telčském a jindřichohradeckém - působili pak během doby stejní architekti a umělci. Obě stavby jsou si tedy blízké jak svou architekturou, tak i výzdobou.
Na co se těšit
Prohlídková trasa Renesanční sály: zde najdeme nejrůznější techniky jako sgrafita (Klenotnice, Malá hodovní síň), štukaturu (obě zámecké kaple) a grisaille (Zbrojnice). Velkou chloubou renesančních sálů jsou kazetové stropy zdobené malbou, dřevořezbami i trofejemi. Nejmajestátnějším interiérem telčského zámku je Zlatý sál, prostupující našíř celým traktem nověji vystaveného renesančního severního paláce, kde jsou umístěny podobizny Zachariášových rodičů - Adama I. z Hradce a Anny z Rožmitálu.
Vnitřní vybavení interiérů pochází z nejrůznějších staletí. Za zmínku stojí zejména sbírka převážně delfské fajánse a porcelánu z Vídně, Míšně, Sèvres apod. Nábytek pochází od renesance po rokoko.
Druhá prohlídková trasa má název Obytné místnosti posledních majitelů Podstatských z Lichtenštejna. Místnosti prvního patra severní zámecké části jsou nazývány Pokoje posledních majitelů zámku Podstatských z Lichtenštejna. Od roku 1994 byla tato prohlídková trasa zpřístupněna veřejnosti.
Vzhled těchto salonů a části jejich výbavy patří především ke konci 19. století a začátku 20. století. Součástí prohlídky těchto salonů je i prostor zámecké knihovny obsahující přes osm tisíc svazků i prohlídka hraběcích koupelen, šatna se sbírkou historických oděvů a doplňků.
Návštěvní doba a cena vstupného
Za prohlídku Renesančních sálů je plné vstupné 100 korun, děti a studenti platí 60, důchodci 70, Rodinné vstupné stojí 290 korun. Za trasu Obytné místnosti zaplatí návštěvníci plné vstupné 80 korun, děti a studenti 50, důchodci 60, rodinné vstupné je 240 korun.
V červnu až září je otevřeno od 9 do 17 hodin. Polední přestávka je od 11.45 do 13 hodin. Poslední prohlídka je od 15.30.
Foto: zamek-telc.cz
