Město Siem Reap dnes nežije téměř z ničeho jiného než ze své výhodné pozice hned u angkorských chrámů. Je jednoznačně nejvytíženější kambodžskou turistickou oblastí a skutečným rájem pro všechny návštěvníky. V Siem Reapu najdete mnoho luxusních hotelů, levných a kvalitních guesthousů, výborných restaurací, masážních salonů a obchůdků se suvenýry.
Setmělé ulice nočního Siem Reapu jsou plné promenujících se turistů, několika málo žebráků a mnoha místních dopravců - živnostníků na skútrech a s tuk-tuky.
Výjimkou je jedna třída, která je zařízena jako pěší zóna a hlídána strážci, kteří nepustí téměř nikoho z místních dál a dohlížejí, aby bavící se turisty nikdo neobtěžoval. Je vidět, že kambodžské úřady si jsou vědomy toho, že absolutní bezpečnost je nezbytným předpokladem pro rozvoj turismu. Se strážci veřejného pořádku se setkáte téměř na každém kroku. U každého bankomatu je 24 hodin denně hlídač. Ač jsem se během svého pobytu poctivě na svých toulkách ulicemi města snažil najít nějaká nebezpečná místa, nepodařilo se mi to. Ne nadarmo se říká, že Siem Reap je jedním z nejbezpečnějších míst v celé jihovýchodní Asii.
Francouzské rodinné stříbro: bagety
Způsob, jakým Francouzi během období své koloniální nadvlády spravovali celou oblast, nebyl příliš ohleduplný. Snad jediné pozitivum, které po nich zůstalo a které se jim upřít nedá, jsou bagety. Ty se tu dají bez jakýchkoliv problémů sehnat a chutnají opravdu jako ve Francii.
Procentní nezaměstnanost. Prý
Většina turistů si najímá domorodce jako průvodce a dopravce po památkách. Ten můj se jmenoval Sawan. Jednadvacetiletý Kambodžan, se kterým jsem strávil několik báječných dní, měl sice tuk-tuk, ale když jsem mu řekl, že chci jen motorku, vzal mě k sobě domů a tuk-tuk na motorku přemontoval. Já se zatím seznamoval s celou jeho rodinou - s rodiči, bratry, sestrami. Všichni byli samozřejmě doma. V Kambodži je sice oficiálně asi 1% nezaměstnanost, ale když si přečtete jejich definici nezaměstnaných, jsou to ti, kteří pracují méně než jednu hodinu týdně. Podle skutečných odhadů nemá asi 85 % obyvatel v ekonomicky aktivním věku žádné řádné zaměstnání. I když mluvit o ekonomicky aktivním věku v kambodžských relacích je také scestné, protože pouličním prodavačům není mnohdy ani více než deset let.
Naskočil jsem a jeli jsme objevovat památky starodávných civilizací.
Národní pýcha: chrám i svět
Celý areál zabírá plochu stovek čtverečních kilometrů a nachází se v něm mnoho chrámových staveb a komplexů, z nichž nejznámější jsou patrně Angkor Wat, Angkor Thom, Ta Prohm a Banteay Srei. Všechny byly součástí hlavního města vyspělé khmérské civilizace a pocházejí z období 8. až 13. století. Zajímavé je, že kombinují prvky a motivy jak buddhismu, tak hinduismu, takže můžete zahlédnout Garudu s Višnou na ramenou, jak pozorují opodál sedícího Buddhu, který se dívá na výjevy z Mahabharáty zachycené na reliéfech.
Jeden z klenotů světového kulturního dědictví, Angkor Wat, je považován za největší náboženskou stavbu na světě. Obklopen obrovským vodním příkopem působí skutečně majestátně. Kambodžané se jím tolik pyšní, že jeho silueta je hlavním motivem na státní vlajce a objevuje se i na bankovkách. Celý chrám je postaven tak, aby zhmotňoval hinduistické představy vesmíru, a studiu všech symbolů a skrytých významů zde by se dal zasvětit celý život. Další jedinečností je bezpochyby 600 metrů detailních basreliéfů, které jsou k nalezení na celé ploše obvodových zdí a za jejichž precizním vytvořením muselo stát neskutečné množství práce, což jen umocňuje celkový drtivý dojem z tohoto unikátního místa.
Chrám džungle
Chrám Ta Prohm je světoznámý převážně díky skutečnosti, že když byl v devatenáctém století pro západní svět znovuobjeven francouzskými archeology. Padlo rozhodnutí, že právě tento chrám bude tím, který se zachová v původním stavu - to znamená napůl rozpadlý obklopený milosrdným objetím okolní džungle. Zatímco v ostatních chrámech se prováděly náročné rekonstrukce a mnohé stavby byly rozebrány a znovu složeny, v Ta Prohmu byly všechny restaurátorské práce prováděny s ohledem na to, aby byl zachován romantický charakter místa.
Mohutné, jakoby zkamenělé kořeny obrovských stromů rozvracejí starobylé ruiny chrámu, a tato symbióza vypadá v teplém světle odpoledního slunce úchvatně. Působivé scenerie, které se objevily v mnoha známých dobrodružných filmech, si získaly i mé srdce a chvíle strávené v jejich zákoutích byly překrásné.
Hledači soukromých chrámů
Nejlepší na areálu angkorských chrámů je ale jeho rozloha. Když už vás nebaví davy turistů, které se přesouvají celé dny od jednoho z nejznámějších chrámů k dalšímu, není žádný problém odbočit z hlavní cesty a prozkoumat zapomenuté ruiny některého z méně navštěvovaných chrámů. Ve stínu Angkor Watu a dalších místních celebrit se taková místa velmi snadno přehlédnou. A to je právě příležitostí pro nezávislé turisty, kteří pak mají možnost strávit například západ slunce ve svém "soukromém" chrámu.
|
Praktické tipyFoto: Tomáš Bauer, Profimedia (1x)
