Zlato jako symbol bohatství a moci představuje nová výstava v Moravském zemském muzeu v Brně. Začíná dnes za velkých bezpečnostních opatření. Výstavu tvoří originály, které jinak zůstávají skryté v trezorech. Zlato na výstavě vystupuje nejen jako platidlo, ale také jako surovina v přírodním stavu a ušlechtilý materiál zpracovaný uměleckými řemeslníky různých dob.
Hlavní část výstavy tvoří zlaté mince a medaile. "Představujeme zde průřez evropským zlatým mincovnictvím v různých obdobích," uvedla Dagmar Grossmannová z numismatického oddělení muzea. Nejstarším vystaveným nálezem je třetinka elektronové mince, takzvaného statéru z maloasijské Lýdie, datovaná do poloviny sedmého století před naším letopočtem.
Další starobylé mince pocházejí z dob makedonských králů nebo z keltských sídlišť, zejména z okolí Němčic nad Hanou na Prostějovsku. K novějším vzácnostem patří unikátní ražby olomouckých biskupů. Mezi mincemi a medailemi je ve výstavních síních také jedno vyznamenání: Řád zlatého rouna, vysoká pocta udělovaná habsburskými panovníky.
Mezi archeologickými zajímavostmi je například trojice zlatých šperků z doby bronzové a část výbavy hrobu germánského velmože pohřbeného na známé lokalitě Cezavy u Blučiny na Brněnsku. Zbraně, šperky a další předměty, které archeologové v hrobě našli, vypovídají o výjimečném postavení zemřelého.
Důležitou součástí výstavy jsou doklady zpracování zlata na Velké Moravě. Archeolog Luděk Galuška upozornil na takzvanou vytloukací podkladku z losího parohu, s jejíž pomocí se vyráběly zlaté šperky veligradského typu, třeba známé gombíky. "Je to vlastně první hmatatelný důkaz toho, že šperky z velkomoravských nalezišť se tam také vyráběly," uvedl Galuška.
Expozice v jedné výstavní síni v přízemí Dietrichsteinského paláce potrvá od 2. do 18. listopadu. Vstupné je 100 korun, otevřeno bude každý den od 09.00 do 20.00. Lidé si mohou vstupenky koupit v předprodeji, aby se vyhnuli frontám.
