Na scéně se natřásá břišní tanečnice za doprovodu orchestru. Právě se tam slaví narozeniny jedné dívky a přítomní házejí do nádoby bankovky. Ceremoniář večera Hasan s mikrofonem v ruce oznamuje, že hosté darovali celkem pět tisíc egyptských liber (asi sedm tisíc korun). V Egyptě, kde krize snižuje rodinám příjmy, dnes někteří získávají peníze i tak, že pořádají oslavy.
Každý týden se jich konají desítky, obvykle ve čtvrtek večer, protože to je v Egyptě poslední den v týdnu. Účastníci oslav dávají většinou 250 až 2500 liber (350 až 3500 Kč). Je to jakýsi systém družstevního financování, který má pomoci Egypťanům zasaženým hospodářskou krizí získat peníze jinde než v bance.
Tohoto večera nejsou peníze určeny dívce, která slavila narozeniny. Půjdou do společné pokladny, z níž má užitek každý dárce. Každý účastník zaplatí nějakou částku a pak čeká, až na něho přijde řada. Poté uspořádá oslavu, a peníze tak získá.
Každý platí podle výše svého příjmu. A na rozdíl od běžných společných pokladen se účastníci neznají.
Participativní financování
Svatby, různá výročí a oslavy narozenin se stávají příležitostí, kdy se lidé za účelem takzvaného participativního financování scházejí. Cílem je přitáhnout co největší počet přispěvatelů.
Na jedné slavnosti, která stojí jejího organizátora kolem 50 tisíc liber (asi 70 tisíc korun), může osoba, která vybírá peníze, získat až dvě stě tisíc liber (280 tisíc korun).
V malé obci Abú Ghajt, asi 35 kilometrů severně od Káhiry, dnes večer pořádá oslavu otec mladé dívky. Pod stanem vztyčeným na poli proplouvají stovky hostů oparem kouře z vodních dýmek a z tabáku. Většina mužů má na sobě dlouhou tradiční tuniku. Několik mladých žen předvádí na pódiu břišní tanec - bez ohledu na zimu - ve skrovném oblečení. Oslava se protahuje pozdě do noci.
Třicátnice Magdy Ragabová právě přispěla svým dílem. "Budu takhle přispívat rok nebo ještě trochu déle, dokud neuspořádám vlastní oslavu," říká. Za získané peníze si chce koupit dodávku nebo si otevřít obchod.
Večírků, jako je tento, se v posledních letech v Egyptě pořádá stále více. Ekonomické podmínky v zemi se zhoršily od roku 2011 i kvůli politické nestabilitě.
V nejlidnatější zemi arabského světa se pokles dolarových rezerv, zpomalení ekonomiky a vysoká inflace projevují i nedostatkem cukru, mléka pro děti či léků.
Za těchto podmínek je tento systém jedním z mechanismů na základě družstevního financování, vysvětluje ekonomický analytik Valíd Gamál. "Když lidé už bankám nevěří nebo když jsou půjčky příliš drahé, rozhodují se pro vzájemnou finanční pomoc," říká.
V obci Šama v deltě Nilu, asi sedmdesát kilometrů severně od Káhiry, uspořádal velkoobchodník Valíd Sará svatbu svého bratra. Do společné pokladny přispíval měsíce. "Dnes se raduju dvojnásob: slavím bratrovu svatbu a zároveň získám peníze," vysvětluje.
"Investovat do tohoto systému je rychlejší a lepší než jít do banky," říká jeden z hostů, sedmadvacetiletý Hajtámí Favaz. Sám se chystá pořádat slavnost v září, až se bude ženit jeho synovec.
