Máte pocit, že nemůžete nosit skoro žádné šperky, protože vám po nich červená kůže či hnisají ušní dírky? Možná si jen špatně vybíráte. Většina lidí totiž nemá alergii na stříbro, jak si často myslí, ale na nikl.
Svědění, vyrážka, zarudnutí místa, kde se šperk dotýkal pokožky, popřípadě i hnisání ušních dírek jsou běžné průvodní jevy takzvané kontaktní alergie na kovy. Někdy se může objevit až v pozdějším věku, a dokonce i na šperky, které jste už nosili bez problémů několik let.
V žádném případě to ale neznamená, že se musíte vzdát většiny klenotů. Stačí zjistit, na který kov jste vlastně alergičtí. Většinou se však nejedná o alergii na stříbro, jak se většina lidí domnívá, ale na nikl.
"Alergie na stříbro sice existuje, ale ve většině případů jde o přecitlivělost na mnohem běžnější nikl. Ten je spolu s mědí běžně přidávanou příměsí, která jinak křehké, měkké stříbro zpevňuje a dovoluje z něj tvarovat šperky. Podle statistik trpí alergií na nikl každý sedmý člověk,“ vysvětluje Eva Veverková z internetového klenotnictví Sperky.cz.
Příznaky alergie se objeví, jakmile se začnete potit nebo si mýt ruce s inkriminovaným prstenem. Voda nebo pot totiž rozpustí ochrannou vrstvu pokožky a ta začne reagovat na kov. Jste-li alergičtí, jistotou by měly být šperky ze žlutého zlata, ty kožní problémy v drtivé většině nezpůsobují. Pozor si však dejte na pozlacené klenoty, ale i bílé zlato. Pro dosažení stříbrného vzhledu se totiž někdy používá právě nikl.
Určitě ale stojí za to se zeptat klenotníka, některé šperky z bílého zlata totiž nahrazují nikl dražším rhodiem nebo palladiem. Pokud se nechcete vzdát ani stříbra, kupte si kvalitnější s označením 925 anebo ozdobu s chirurgické ocele. Bezproblémové, ale dražší, jsou platina nebo titan.
