V ultrakonzervativním Japonsku topmodelka Melody Yoko Reillyová, napůl Japonka a napůl Američanka, ujišťuje: mentalita se mění a právě móda může sehrát jistou roli v tom, aby Japonci byli vůči míšencům otevřenější. Sedmadvacetiletá modelka, která už má za sebou deset let zkušeností v Japonsku, dokonce říká, že takzvaní "hafu", z anglického half (polovina), vzbuzují stále větší zájem.
"Odvětví módy v Japonsku zbožňuje mladé míšenky, je nám velmi nakloněno. Japonská mentalita se mění a Japonci chápou, že svět je mnohem větší," říká. Důkazem toho může být Afroasiatka Ariana Miyamotová, která se loni stala Miss Japonska.
"Už nemusíme vypadat jako Japonky, abychom jimi mohly být," usmívá se čilá brunetka v bílých džínech a černé letecké věstě se zlatými hvězdami. "Moje vítězství mě naplnilo radostí, ale některým lidem se to nelíbilo," citovala ji agentura AFP. Na sociálních sítích se totiž setkala s invektivami a někteří se pohoršovali nad tím, že korunka připadla míšence a ne "čisté" Japonce.
"Probuďte se: svět se mění a je lépe se mu přizpůsobit," říká Melody, která hovoří plynně japonsky a anglicky. Narodila se v Kalifornii a do Japonska přijela v roce 2006, ve stopách jiných míšenek, jako byly Jun Hasegawaová nebo Jessica Michibataová. Od té doby předváděla desítky módních značek, od výrobce kosmetiky Shiseido po značkové oblečení Uniqlo, a často se objevuje na stránkách módních časopisů.
Přestože smíšená manželství jsou stále častější, zůstává diverzita v Japonsku jen relativní. Japonsko je etnicky homogenním a dlouho izolovaným souostrovím, kde podle oficiálních statistik potomci ze smíšených svazků představují jen tři procenta nově narozených dětí za rok.
Modelka, která nedávno předváděla spolu s dalšími míšenkami na pódiu Tokyo Girls Collection, jedné z nejdůležitějších událostí japonské módy, přiznává, že její dvojí identita občas přináší problémy.
"Je to skutečná výzva, poněvadž nemám skutečný pocit identity," přiznává. "Ještě dnes cítím, že část mého já odpovídá spíše Japonce, zatímco druhá část je spíše americká. Nemám skutečně specifické místo, kde by moje identita byla úplná, stoprocentní. To mě nutí, abych se snažila hledat vlastní definici sebe sama," říká. Toto neustálé hledání je ještě náročnější právě ve světě módy.
"O mém vzhledu rozhodují jiní, vybírají moje oblečení, líčení a tak dále. Je to sice velmi pěkné, ale zároveň ztrácím jistým způsobem vlastní identitu tím, že se pořád měním. Musím tedy tvrdě pracovat na tom, abych si byla jistá tím, kdo jsem," prohlašuje.
Po Japonsku hodlá Melody Yoko Reillyová třeba dobýt Hollywood, kde jde rovněž o otázku diverzity: to, že při udílení Oscarů byli opomenuti černošští herci, vyvolalo ostrou diskusi.
"Myslím, že se to začíná postupně měnit, a to je skutečně potěšující. Vidím více příležitostí než před deseti lety. Proto jsem odjela ze Spojených států. Nedokázala jsem si vůbec představit, že by se Asijka mohla objevit na přehlídce nebo v televizi. Možná, že už přišel náš čas," říká Melody Yoko Reillyová.
