S tím, že oblékat se lze do látek vyrobených místo bavlny či lnu z ananasu, se mohou od úterý přesvědčit návštěvníci Náprstkova muzea v Praze. Začala tam výstava nazvaná Piña-Seda a představuje tradiční filipínskou techniku, kterou se vyrábí látka z ananasových vláken kombinovaných s hedvábím. Lidé uvidí například tkalcovský stav i ukázky tkanin, výšivek a několik tradičních oděvů vyrobených ze zmíněných látek.
Látka piña (španělsky ananas) je díky své jemnosti považována za královnu filipínských textilií, zatímco látka seda (španělsky hedvábí) je nejhladší tkaninou na světě. Kombinací piña a seda vzniká látka jemná jako ananasová vlákna a hladká a luxusní jako hedvábí. Na výstavě se návštěvníci s touto tradiční filipínskou tkaninou detailně seznámí.
Připraveny jsou pro ně workshopy, na kterých si prakticky vyzkouší, co práce s takovouto tkaninou obnáší. Ve středu a ve čtvrtek se tak mohou přijít dopoledne podívat na ukázku tkaní a odpoledne je pak bude čekat přednáška s workshopem vyšívání. Výstava potrvá do 12. srpna.
Také v evropském průmyslu se používá ananas jako surovina v oděvním průmyslu. Textilie z odpadních vláken listů ananasovníku se jmenuje piňatex a slouží jako alternativní a ekologická náhrada kůže pro ty, kdo kožené výrobky odmítají. Výroba piňatexu nevyžaduje žádné další zdroje a pěstování nových rostlin, nezatěžuje životní prostředí a podle jeho producentů také vytváří férové pracovní podmínky pro komunitu na Filipínách, kde sídlí společnost, která "ananasovou kůži" vynalezla. V Česku vyrábí třeba kabelky z piňatexu značka Luciela Taschen.
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur je součástí Národního muzea a jedinou muzejní institucí v České republice, která se věnuje hmotnému i duchovnímu odkazu neevropských civilizací. Nachází se v budovách v areálu bývalého pivovaru a vinopalny U Halánků na Starém Městě. Dům zakoupili v roce 1826 manželé Fingerhutovi, aby jej pak jejich mladší syn Vojtěch za několik let proslavil po celém světě. Vojta Náprstek (1826 až 1894) vybudoval soukromé České průmyslové muzeum, které se stalo centrem české inteligence a proslavilo se i v zahraničí. Kromě exponátů technických se v muzeu shromažďovaly také sbírky etnografické a umělecké. Po Náprstkově smrti se muzeum stalo národopisným a od roku 1946 se orientuje na neevropské kultury.
