Zvyk pojednávat dětskou módu jen v růžové nebo modré je jak železná košile. Až teprve nedávná stížnost pětileté americké holčičky, která poslala návrh řetězci Gap, aby kromě těchto tradičních barev nabídl i něco neutrálnějšího, by mohla situaci obrátit k lepšímu. Už proto, že to šéf společnosti v odpovědi holčičce slíbil, napsal list Le Parisien.
Stížnost Alice, že dívčí trička jsou všechna růžová a s potisky princezen a že by stálo za to zavést oddělení, které by nebylo ani klučičí, ani holčičí, ale prostě jen dětské, by mohla mířit i do dalších řetězců. Stačí vejít do obchodů Kiabi, Dpam nebo C&A, aby bylo vidět, že dětská móda cílí jednoznačně jen na dva tábory: od košil až po ponožky na obdivovatele superhrdinů, nebo naopak princezen, třpytivých doplňků a malých baletek.
Rodiče procházející mezi regály netají svou nespokojenost. "Máme už dost té nesvobody (ve výběru)," stěžuje si jedna maminka doprovázená roztomilou holčičkou s - jak jinak - růžovými brýlemi. Podle Marion Georgelové z hnutí Odvahu k feminismu (Osez le féminisme) to je problém, protože se tím buduje nerovnost od útlého věku. Zejména výchova dívek má v oblékání sešněrovaná pravidla: v šatech nesmí moc dovádět, aby se neumazaly, zatímco chlapcům je dovoleno válet se i v blátě.
Módní policie ve školách
Podle specialistky pro otázky rovnosti žen a mužů Isabelle Colletové vznikají rozdíly již v mateřské škole, kde děti podléhají diktátu vlastní módní policie a nikdo to nezpochybňuje. I na tělocvik jsou pak holčičky schopny přijít v úboru z Ledového království, který se k tomu samozřejmě absolutně nehodí.
Výrobci oblečení nesou svůj díl odpovědnosti, když cíleně bombardují reklamou děti ve věku již od čtyř let. Zejména dívky se pak snaží rozhodovat o svém oblékání a některé chtějí, aby bylo co nejvíce "holčičí".
50. a 80 léta
Nepřekročitelná hranice mezi pohlavími se začala tvořit v 80. letech, kdy regály obchodů začalo zaplavovat zboží rozdělené podle typických barev. Cílem bylo samozřejmě více vydělat. Není možné, aby mladší bratr zdědil fialové kolo po starší sestře.
Návrat k neutralitě by měl být vítán. První vlaštovky jsou už vidět v odděleních pro novorozence. Podle Hélene Lahalleové, redaktorky módního časopisu pro děti Milk, se objevuje bílá, béžová, šedá či tmavošedá. Některé značky jako Zara a Mango se více zaměřily na unisexové barvy. Hranice mezi pohlavími se stírají i díky návrhářům, kteří upřednostňují například přírodní motivy, palmy, tygry či kočky. A maminky více pátrají v regálech s nabídkou pro chlapce, aby v nich našly něco pro své holčičky.
Ve vzdálenější minulosti přitom před pátým rokem věku prakticky žádné rozdíly v oblékání dětí neexistovaly, francouzští kluci i holky nosili shodně spíše delší vlasy a dlouhé košile. Podle Colletové začalo "genderové" rozlišování až v 50. letech, kdy se Caroline, dcera herečky a monacké kněžny Grace Kellyové, objevila na stránkách časopisů celá v růžovém.
