Rekordní vyvolávací cenu mezi starožitnostmi mají barokní astronomické hodiny, které se v neděli budou dražit v Praze. Jejich cena začíná na 46 milionech korun, i s aukční přirážkou vyvolávací cena činí 55,2 milionu korun. Nejdráže prodávané starožitnosti v tuzemských aukcích dosahují cen jen kolem milionu korun, nejdražší zatím byla osmanská šavle z první poloviny 17. století vydražená loni za více než čtyři miliony korun včetně aukční přirážky. Odhadní cena hodin je až 120 milionů korun.
Aukce společnosti Ustar, která nabízí i unikátní hodiny, začne v 16.00 na Žofíně.
K nejdráže prodaným hodinám v českých aukcích patří pozdně renesanční hodiny s automatem, které se před šesti lety prodaly za 992 tisíc korun, a cestovní astronomické renesanční hodiny z konce 16. století prodané loni za 960 tisíc korun. Obě ceny jsou včetně aukční přirážky.
Barokní hodiny nabízené v neděli jsou přibližně z roku 1740 a starožitník Pavel Urban uvádí, že byly vyrobeny v hodinářské dílně Juliena a Piera Le Roye v Paříži. Podle vyjádření zahraničních expertů patří mezi nejkvalitnější ukázku jejich umění. V katalogu z výstavy, která před 30 lety představovala dynastii královských hodinářů Le Roy, se uvádí, že Julien Le Roy (1686 až 1759) vytvořil do roku 1739 troje astronomické hodiny. Ty nabízené nyní v Praze by mohly být jedněmi z nich.
Urban hodiny koupil před pěti lety na aukci ve Vídni v přepočtu za více než 2,1 milionu korun. Říká, že již tehdy věděl, že jde o výjimečnou věc a strávil dva roky dohledáváním informací, aby to potvrdil. O tom, že jde o kvalitní barokní hodiny, není podle odborníků sporu, argumentem pro vysokou vyvolávací cenu je hypotéza, že jejich autorem byl přímo Julien Le Roy. Hodinářská rodina Le Roy byla rozvětvená a po smrti Juliena Le Roy se jeho jménem zaštiťovali i další pařížští hodináři.
Žádné hodiny od Juliena Le Roy v posledních letech trhem neprošly, nejdražší hodiny na světových aukcích se však pohybují kolem sta milionů korun. Celosvětový rekord drží francouzské stolní hodiny značky Breguet z roku 1835, které byly v prosinci 2012 vydraženy v Sothebyʼs v přepočtu za 130 milionů korun.
Urbanovy hodiny pocházejí z pozůstalosti knížete Františka Oldřicha Kinského (1936 až 2009), z vybavení rodinného paláce ve Vídni. Urban předpokládá, že hodiny si objednal nebo dostal darem hrabě Štěpán Vilém Kinský (1679 až 1749), který v Paříži v letech 1729 až 1732 působil jako velvyslanec císaře Karla VI. "Takovéhle hodiny byly velice luxusní a nákladnou záležitostí, takže byly vyráběny jedině na objednávku. Číselník je popsán v němčině, což potvrzuje, že byly určeny pro někoho z německojazyčného prostředí," vysvětluje Urban.
Starožitností se v ČR více prodá v kamenných obchodech, v utržených částkách ale dominují trhu aukce, které generují více než trojnásobný obrat. Je to způsobeno zejména vysokými cenami obrazů. Roční obrat trhu se starožitnostmi odhadují odborníci na 300 milionů korun.
| Dílo | Doba vzniku | Cena v mil. korun* |
|
Osmanská šavle |
1. pol. 17. stol. |
4,216 |
|
Otto Prutscher: Šatní skříň |
kolem 1924 |
2,04 |
|
Josef Chochol: Kubistická skříňka |
1912−13 |
1,396 |
|
Josip Plečnik: Křeslo prezidenta Masaryka |
1923−25 |
1,31 |
|
Josef Božek: Hodiny s postavou Chronose |
1810 |
1,265 |
|
Émile Gallé: Párové vázy |
1885 |
1,24 |
|
Carlo Bugatti: Konzolový stůl se zrcadlem |
zač. 20. stol. |
1,18 |
|
Psací sekretář / Francie |
kolem 1700 |
1,116 |
|
François Jacob-Desmalter: Dvojice křesel |
po 1804 |
1,081 |
|
Konrad Hentschel: Hrající si děti (porcelán) |
Míšeň 1906 |
1,02 |
* ceny jsou uvedené včetně aukční přirážky










