Památná stavba
Začíná Designblok. Muzeum vystaví části hotelu Praha
07.10.2013 09:33 Aktualizováno 07.10. 10:33
Dnes zahájená týdenní přehlídka designu Designblok nabízí nejen zajímavé novinky, ale i ohlédnutí do historie. Uměleckoprůmyslové muzeum představí některé předměty, které se mu podařilo získat do sbírek z hotelu Praha postaveného koncem 70. let. "Budeme snažit rozpoutat diskusi jak o samotné kauze hotelu, tak o širších tématech uchování paměti na dobu komunismu, o pravomocích státu a právech majitele či o podmínkách prohlašování novodobých objektů za kulturní památky," sdělila mluvčí muzea Jana Ulipová.
Hlavním dějištěm Designbloku je letos Superstudio na Nákladovém nádraží Žižkov, v Kafkově domě na Staroměstském náměstí je otevřeno Openstudio, v Colloredo - Mansfeldském paláci Art House. Týdenní přehlídka designu probíhá i na dalších místech Prahy, České centrum Praha v Rytířské ulici nabízí například výstavu německého designu od 19. století do současnosti. Expozici tvoří dvě části, první představuje vývoj německého užitého a průmyslového designu ze sbírek Mezinárodního muzea designu v Mnichově, další ukazuje současný německý design.
Mladé naděje v Kafkově domě
Naděje českého designu se představují v prostorách Openstudia v rámci expozice Designblok Talent Card. Openstudio neboli Laboratoř současného designu nabízí na padesát prezentací designérů, studií, módních návrhářů a designérů šperků.
Superstudio na Nákladovém nádraží představuje podle pořadatelů ty nejlepší tuzemské výrobce a školy. Unikátní funkcionalistická stavba Karla Caivase a Vladimíra Weisse z let 1931- 34, která byla letos zapsána do seznamu národních památek, nabízí návštěvníkům zážitky v bývalých skladech a halách (jedna je věnována prezentaci vysokých a středních designérských a uměleckých škol) i přímo na železničních vozech. Nechybí ani stylová kavárna či bar. Ukázky současného českého a zahraničního nekomerčního uměleckého designu nabízí v rámci Designbloku Art House v Colloredo - Mansfeldském paláci u úpatí Karlova mostu.
Hotel Praha sloužil až do listopadu 1989 potřebám komunistické strany a československé vlády. Mnozí ho vnímají především jako symbol předlistopadové éry. Začátkem letošního roku ho koupil majitel, který jej zamýšlel zbourat. Vzápětí skupina teoretiků, umělců, architektů a památkářů podala na ministerstvo kultury návrh na jeho prohlášení za kulturní památku. Ne všichni odborníci ale jsou za zachování hotelu, historik architektury Zdeněk Lukeš například stavbu považuje za průměrnou architekturu. "Stavba obřích rozměrů se na Hanspaulku s vilovou zástavbou vůbec nehodí a doslova zalehla veřejný park, což ovšem tehdejší komunistické funkcionáře jistě netrápilo," uvedl.
Problém hotelu Praha vidí Lukeš i v tom, že ji není možné provozovat bez velkých finančních ztrát. Není podle něj možné, aby hotel koupil stát a se ztrátou jej provozoval za veřejné peníze. "Diktovat majiteli, co má dělat se svým vlastním majetkem, také nelze. Památkovou ochranu z výše uvedených důvodů tedy nedoporučuji." Ministerstvo však příslušné řízení ani nezahájilo a navíc o tomto svém kroku rozhodlo až v červnu; dva dny poté nový majitel hotelu, skupina PPF, oznámila, že objekt zbourá a postaví na jeho místě školu Open Gate a veřejnosti nepřístupný park. Mezitím hotel přišel o velkou část vybavení - podle autorů návrhu k tomu přispělo ministerstvo svým prodlením.
Hotel je podle nich unikátní ukázkou architektury vybočující z dobového průměru. Umělecká díla, výzdoba a mobiliář v interiérech jsou neobyčejně uceleným souborem dobového výtvarnictví a designu. Hlavními architekty stavby byli Jaroslav Paroubek, Radko Černý a Arnošt Navrátil; řada dalších autorů se podílela na velkorysém řešení exteriéru i interiéru, například Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová, Pavel Hlava, Zbyněk Hřivnáč, Jiří Rathouský, Antonín Hepnar a další.
Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze a dalším institucím se podařilo do sbírek získat některé designové a uměleckořemeslné předměty, na přehlídce Designblok, která běží v Praze od 7. do 13. října, vystaví informační systém od Jiřího Rathouského či kovová svítidla.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.