Architektura
Okurka má narozeniny, brzy ji doplní Struhadlo a Sluchátko

Prosklený mrakodrap zajišťovny Swiss Re přezdívaný Okurka se stal před šesti lety jednou z nejkontroverznějších staveb v Londýně. Konkurenci mu ale za několik let budou dělat nové mrakodrapy stejně nekonvenčních tvarů, které si již v plánovací fázi vysloužily přezdívky jako Struhadlo a Sluchátko.

Mrakodrap navrhl známý anglický architekt Norman Foster v srdci finanční čtvrti City na místě historické námořní burzy Baltic Exchange, jejíž budovu v roce 1992 nenávratně poškodil teroristický atentát Irské republikánské armády.

Budova vysoká 180 metrů je osmou nejvyšší stavbou v Londýně. Většina vyšších mrakodrapů je ale v nové čtvrti Cannary Wharf v bývalých docích. V samotném City, tedy v centru britského hlavního města, ji jen o tři metry převyšuje Tower 42 z roku 1980. Ještě nedokončená Heron Tower dosahuje 202 metrů.

Výška ale nebyla jediným problémem kritiků nové stavby. Její neortodoxní zaoblené linie jí v angličtině vysloužily přezdívku Gherkin (nakládaná okurka), která se de facto stala oficiálním jménem mrakodrapu. Neuchytily se přezdívky ukazující na její poněkud falický tvar.

Celkem podle očekávání Okurka a výstavba mrakodrapů v centru města popudily následníka trůnu prince Charlese, který je v otázkách architektury tradicionalista a snaží se do těchto otázek zasahovat. Podle něj by měly být výškové stavby soustředěny na Cannary Wharf, protože v centru poškozují horizont města.

Okurka ale po svém otevření v roce 2004 získala prestižní Stirlingovu cenu a stala se jedním ze symbolů moderního Londýna a britské konjunktury v prvním desetiletí 21. století. Zajišťovna Swiss Re prodala budovu v únoru 2007 konsorciu realitních firem za 630 milionů liber, tedy nejvíc, kolik bylo kdy v Británii za kancelářskou budovu zaplaceno.

Její povrch tvoří 24 000 metrů čtverečních skla, tedy zhruba tolik jako pět fotbalových hřišť. Ve vrcholku mrakodrapu je nejvýše položený bar a restaurace v Londýně. Chodit do nich ale mohou jen nájemníci budovy nebo členové místního klubu, ve kterém členství stojí skoro 1000 liber za rok. Kromě toho mohou využívat soukromé jídelny o patro níž nebo bavit své hosty v "šampaňské uličce", tedy chodbě po obvodu budovy s výhledem na Londýn.

Stavbu podobně velkorysých projektů, jako je Okurka, ale přerušila finanční krize, která vyvrcholila na podzim 2008 a postihla ve velké míře právě City v Londýně. Ale krize v City odeznívá a investoři oživili projekty dvou mrakodrapů, které opět radikálně změní horizont britského hlavního města.

Společnost British Land zastavila před dvěma lety práci na 224 metrů vysokém mrakodrapu nazvaném oficiálně podle adresy Leadenhall Building, který si ale již nyní vysloužil kvůli sešikmenému tvaru přízvisko Cheesegrater (Struhadlo na sýr). Autorem návrhu, jehož realizace bude stát 340 milionů liber (9,6 miliardy korun), je další známý domácí architekt Richard Rogers. Stavět se začne v lednu a budova by měla být hotova v polovině roku 2014.

Ve stejné době pak má být v City dokončen mrakodrap vysoký 160 metrů, který pro největší britskou developerskou firmu Land Securities navrhl uruguayský architekt Rafael Vinoly. Je vertikálně prohnutý a připomíná tak sluchátko vysílačky, takže se mu začalo přezdívat Walkie Talkie. Kromě kanceláří má být v nejvyšším patře budovy nejvýše položená zahrada pro veřejnost v Londýně.

Britská média zdůrazňují, že obnovené stavební projekty ukazují, že investoři jsou přesvědčeni o tom, že londýnské City zůstane i po krizi globálním finančnickým centrem. Předpokládají proto, že během několika let se zvýší poptávka po kancelářských prostorách.