Německý spisovatel Karel May sice zemřel už před sto lety, statisíce Čechů ale stále nosí v srdci příběhy o Vinnetouovi, krásné Nšo-či nebo Inču-čunovi. Životopis Karla Maye byl ovšem za komunistů tabu.
Češi milují Karla Maye od konce devatenáctého století, kdy nakladatel Vilímek vydal první indiánské romány tohoto německého autora. Letošní spisovatelovo stoleté výročí úmrtí
(zemřel 30. března 1912) si proto mnoho našinců připomíná s nostalgickou slzou v oku.
Komunistický režim měl však k Mayovi schizofrenní vztah. Zatímco jedna skupina papalášů využívala svoji moc k přednostnímu získání mayovek, jiná parta kovaných straníků žádala jejich zákaz. "Jaké je to dobrodružství, jestliže se předem ví, že německý nadčlověk zabije všechny zbabělé anglické a indiánské, mexické a arabské a vůbec všechny neněmecké skunky? Jeho vztah k Vinnetouovi je vztahem německého protektora. Skutečně, Old Shatterhand by se dobře vyjímal v uniformě eses: i tam byli dobře střílející němečtí idealisté," napsal třeba 21. dubna 1966 do Rudého práva spisovatel a poslanec Národního shromáždění Vladimír Mináč.
* Kolik let pobýval Karel May ve vězení?
* Proč mayovky s nadšením četli německý císař Vilém II., diktátor Adolf Hitler a komunistický vůdce Erich Honecker stejně jako dnešní papež Benedikt XVI.?
* Proč se čeští nakladatelé snažili Karla Maye okrádat o autorská práva?
* Kolik let po únorovém převratu v roce 1948 nesměly mayovky vycházet v českých zemích?
* Proč se už před sto lety psalo v českých novinách o mayovkách jako o literárním škváru?
Odpověď na tyto a mnohé další otázky najdete v nejnovějším vydání časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 26. března.
