Rostliny z pouští a polopouští mohou od pátku zhlédnout návštěvníci brněnské botanické zahrady přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Zájemci se mohou těšit například i na takzvané živé kameny či smrdutky, uvedla v tiskové zprávě Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity. Výstava potrvá do 14. září.
Tradiční zářijové akce se účastní pěstitelé z Moravy, Čech i Slovenska, návštěvníci se mohou těšit zhruba na 500 rostlin z celého světa. "Větší prostor letos věnujeme rostlinám pocházejícím z jihu Afriky a Madagaskaru, které doplní sukulenty z Mexika a dalších částí světa," uvedl za pořadatele Adolf Tomandl.
Sukulenty, z nichž nejznámější jsou pravděpodobně kaktusy, lze najít v pouštích a polopouštích Afriky, Ameriky, ale také v Indii a Austrálii. Vhodné jsou například do bytů stále zaměstnaných lidí, kteří nemohou květinám věnovat mnoho času. Jsou totiž nenáročné na zálivku. K životu jim stačí umístění na světlých místech.
Ve sklenících jsou k vidění například i takzvané živé či kvetoucí kameny z rodu Lithops, který v češtině znamená "kameni podobný". Tyto rostliny nemají stonek a jejich tělo tvoří dvojice ztlustlých listů, mezi kterými je mezera. Rostou především v Jihoafrické republice, Namibii a Botswaně.
Návštěvníci však uvidí i unikátní kolekci různých druhů stapeliovitých rostlin, známých mezi laickými pěstiteli spíše jako smrdutky. Jejich barevně i tvarově výrazné květy se totiž vyznačují specifickým odérem, který jako opylovače láká mouchy.
Zastoupeny jsou také mezi pěstiteli oblíbené rostliny s kaudexy a pachykauly, tedy ztučnělými kořeny a kmeny, které slouží jako zásobárny vody v časech sucha. "Zvláštností výstavy bude kolekce různých sukulentů tvarovaných a pěstovaných jako bonsaje. V souvislosti s tím návštěvníci uvidí také doprovodnou výstavu fotografií Ivany a Jiřího Jandových na téma Sukulenty jako bonsaje," uvedl Tomandl.
Výstava je přístupná denně od 9.00 do 17.30. V sobotu 8. září se pak v nedalekém parčíku v areálu přírodovědecké fakulty koná i setkání sběratelů minerálů a fosilií.
