Poklad stříbrných mincí z přelomu 10. a 11. století, který byl loni na podzim objeven u Chýště na Pardubicku, se rozrostl na dvojnásobek. Původní nález odevzdaný do sbírek Východočeského muzea čítal celkem 780 položek, při podrobném průzkumu lokality archeologové našli dalších 745 mincí, jejich zlomků či shluků celých mincí.
"Celý nález si budou moci lidé prohlédnout od 21. září do 16. října na výstavě Denárový poklad století," uvedla Kateřina Procházková z muzea.
Podle ředitele muzea Tomáše Libánka je hodnota pokladu nevyčíslitelná a pro historické poznání doby počátků českého státu má nebývalý dopad. "V červenci a srpnu jsme prováděli odbornou dohledávku, simulovali jsme proces orby, který by běžně trval šest let. Výsledkem je, že jsme našli ještě jednou tolik mincí a zlomků," uvedl Libánek.
Mincovní soubor tvoří české denáry ražené knížetem Boleslavem II. (972-999) v posledním desetiletí 10. století v mincovnách v Praze a na Vyšehradě. "Těchto mincí se nedochovalo mnoho, pocházejí z doby samotných počátků českého mincovnictví a jejich historická i sběratelská hodnota je obrovská. Stav mincí je naprosto unikátní, nepochybně je někdo ukryl nedlouho po jejich ražbě," uvedl numismatik muzea Ladislav Nekvapil. Nález obsahuje také zcela raritní ražby, u kterých je znám třeba jen jediný exemplář na světě, a dosud neznámé varianty mincí.
Nálezce první části pokladu dostane od Pardubického kraje odměnu dva miliony korun. Posudek Národního muzea v Praze vyčíslil kulturně historickou hodnotu mincí na 23,5 milionu korun. "Kdybychom postupovali podle památkového zákona, kde se odměna stanovuje z ceny drahého kovu, ze kterého je vyroben, činilo by nálezné přibližně 11 tisíc korun. Tato zanedbatelná částka by znamenala ztrátu motivace pro další nálezce v budoucnosti, což může vést k neodevzdání podobných hodnotných nálezů," uvedl hejtman Martin Netolický.
Současně s chystanou výstavou vydá muzeum také publikaci Denárový poklad z Chýště, který shrne dosavadní vědecké poznatky o něm.
