Ve své malé dílně na západě Japonska dohlíží Hirojoši Činzei na výrobu washi podle postupu, který sám vymyslel. Tento nejjemnější papír na světě může rovněž zachránit staré rukopisy od Louvru po Britské muzeum. Historie japonského papíru washi je stará více než 1300 let. Washi je zanesen na seznam nehmotného světového dědictví UNESCO a dlouho sloužil jako podpora k psaní či malování, ale také jako vynikající materiál pro posuvné dveře, přepážky, stínidla nebo slunečníky.
Pozápadňování papír washi odsunulo do pozadí. Činzei přišel na nápad nabízet ho největším muzeím a knihovnám. Jeho poslední verze, kterou zdokonalil před šesti lety, se může pyšnit úžasnými rozměry: papír je silný 0,02 milimetru a metr čtvereční váží 1,6 gramu. Pro srovnání - klasický papír pro fotokopírku má 0,09 milimetru a metr čtvereční váží 70 gramů.
"Je tak jemný jako lidská kůže," pochlubil se agentuře AFP padesátiletý majitel ve svém závodě v obci Hidaka, více než 600 kilometrů jihozápadně od Tokia.
Činzeiův papír je tak jemný, že je průsvitný. To je důležité k tomu, aby bylo možné rozluštit text při restaurování starých pergamenů, vysvětluje. Je jemný, a přesto pevný. "Washi je pružnější a odolnější než západní papír, který se rozpadá věkem na maličké kousky," říká.
Washi se vyrábí z kůry morušovníku, keře nazývaného kozo. Jeho vlákna jsou delší než vlákna bavlněná či dřevěná, která se používají k výrobě západního papíru. "Díky těmto vláknům jsou staré japonské knihy ze 7. a 8. století ještě v dobrém stavu," zdůrazňuje Činzei.
Spojuje starý způsob výroby se strojovým a výsledkem je výjimečně jemný papír, který se s oblibou používá pro posílení starých rukopisů. A to tak, že se buď list vkládá mezi dva papíry washi, nebo se kousky washi přidávají do narušených míst.
Činzei původně neplánoval, že převezme rodinný podnik. Chtěl se osamostatnit a jako mladík odešel do Spojených států, kde studoval v Seattlu finance. "Ale vrátil jsem se, protože jsem měl pocit, že jsem zodpovědný za předání podniku další generaci," vysvětluje.
Zatím je množství washi určeného k restaurování starých dokumentů a předmětů ještě malé, ale zájem je velký. Vyváží se do více než 40 zemí a Činzei na rozvoj svého podnikání pohlíží optimisticky. "Washi se může využívat k restaurování i jako plátno. Myslím, že se může více rozšířit ve světě umění," říká.
Washi, někdy přezdívaný květnová muška, neslouží jen k ochraně starých knih: umožňuje restaurovat i sochy.
Na tokijském předměstí Saitama aplikuje konzervátor Takao Makino opatrně papír kartáčkem na zlatou hůlku, která patří k buddhistické plastice staré 800 let. "Washi se snadno vstřebá do soch složitých tvarů, na rozdíl od papírů z chemických vláken," uvádí. "Historie ukazuje, že je velmi trvanlivý. Je čistý, silný a odolný."
Konzervátor již použil washi v roce 2007 na ochranu jedné ze dvou hlavních soch slavného chrámu Sensódži v tokijské čtvrti Asakusa, kterou hojně navštěvují turisté.
Produkce japonského papíru dosáhla vrcholu v období Edo od 17. do 19. století. Pak vlivem průmyslové výroby papíru ze dřeva klesla. Tento pokles prohloubila i změna životního stylu Japonců. "Máme méně stylových japonských věcí, jako jsou stínidla či posuvné dveře, a málo prostoru pro dekorativní závěsy," lituje Činzei.
