V pátek přesně ve 23.23 vstoupí Slunce do znamení Kozoroha, nastane zimní slunovrat a začne astronomická zima. V období zimního slunovratu je na severní polokouli nejkratší den a nejdelší, až šestnáctihodinová noc. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat až do letního slunovratu.
První dny zimy přinesou výrazné oteplení,v pátek mohou teploty v Čechách vystoupat na devět stupňů, v sobotu v celé republice místy až k 11 stupňům Celsia. Za mrazem a sněhem musejí lidé na hory, v nižších polohách bude většinou pršet.
Slunce zapadá později už od svaté Lucie, tedy od 13. prosince, později však vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Z toho vychází také dodnes používané úsloví "Lucie noci upije, ale dni nepřidá." Pozvolné prodlužování dne komentují i další pranostiky - například Na Boží narození (25.12.) o kuří pokročení, Na Nový rok o slepičí krok, Na Tři krále (6. ledna) o krok dále či Na Hromnice (2. února) o hodinu více.
Zimní slunovrat obvykle nastává 21. prosince, ale může se měnit. Například v příštím roce či v roce 2023 bude zima začínat o den později.
Doba slunovratu dříve bývala příležitostí k oslavám a rituálům, v české kotlině ho v době předhistorické slavili už Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce - Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění - rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovaly dodnes.
