Rodina Tugendhatových byla jednou z židovsko-německých továrnických rodin, jejichž předci se od poloviny 19. století zasloužili o rozvoj Brna. O majetek je ale připravili nejdříve nacisté a posléze také komunistický režim. Jedním z potomků textilních průmyslníků Tugendhatových byl i Fritz Tugendhat, od jehož úmrtí uplyne 22. března 60 let. Spolu s manželkou Gretou je znám hlavně jako stavitel světově proslulé funkcionalistické vily.
Za zakladatele rozvětveného rodu bývá považován Hermann Tugendhat, který přišel do Brna v roce 1854 ze Slezska a se svým společníkem zde založil textilní a obchodní firmu. Během následujících generací byznys úspěšně vzkvétal a rodina začala patřit mezi místní společenskou smetánku. Tugendhatové se v Brně angažovali i v sociálních otázkách, zasloužili se například o vznik takzvané "spolkové čtvrti", v níž pro dělníky z továren vyrostly domky.
Fritz se narodil 10. října 1895 do rodiny továrníka Emila a Marie Tugendhatových. Od roku 1919 byl společníkem ve firmě Max Kohn, která se zabývala výrobou soukenného a vlněného zboží, a ve firmě S. Feldhendler et Comp. (přádelna vlny). Původně chtěl studovat medicínu. Na textilní výrobě ho jako nepříliš nadaného obchodníka zajímala spíše technická stránka a navrhování látek. Ve volném čase byl Tugendhat vášnivým fotografem a filmovým fanouškem.
V roce 1928 se v Berlíně oženil s Gretou, rozenou Löw-Beerovou, která pocházela z ještě movitější rodiny. Její členové se realizovali ve vlnařství, cukrovarnictví a lihovarnictví. Greta, která byla vzdělanou ženou a milovnicí umění, za sebou tehdy již jeden sňatek měla. Manželství s německým průmyslníkem Hansem Weissem se ale po šesti letech rozpadlo. S Fritzem se znali prakticky již od dětství.
Do historie Brna, ale i moderní architektury obecně, se manželé Tugendhatovi zapsali jako stavitelé výjimečné vily. Nápad postavit si reprezentativní dům v brněnské čtvrti Černá Pole vznikl poté, co Greta dostala darem od rodičů pozemek, který přiléhal k jejich vile. Tugendhatovi se ve věci projektu rozhodli oslovit renomovaného německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, s jehož prací se Tugendhatová seznámila během života v Berlíně.
"Velice jsem si přála mít moderní prostorný dům s jasnými a jednoduchými tvary. Můj muž se přímo děsil pokojů, plných figurek a deček, jak je znal z dětství," řekla. Puntičkářský architekt po prohlídce parcely s krásným výhledem na Brno zakázku přijal. Na svažitém pozemku tak vznikla unikátní stavba, co se týká konstrukce, prostorového uspořádání, vybavení i technického zázemí, která je dnes označována za Miesovo nejvýznamnější předválečné dílo.
Tugendhatovi se do vily nastěhovali v roce 1930 spolu s dětmi Ernestem (později filozofem a profesorem), Herbertem a Hannou, Gretinou dcerou z prvního manželství. Nový domov si však dlouho nestihli užít, po osmi letech museli zemi opustit před sílící nacistickou hrozbou. Rodina se přes Švýcarsko dostala v roce 1941 až do Venezuely, kde se narodily ještě dcery Ruth (později Guggenheimová-Tugendhatová) a Daniela (Hammerová-Tugendhatová).
Vilu nejprve zabavilo gestapo, po válce byla znárodněna a sloužila jako taneční škola, provozoval se zde i rehabilitační tělocvik pro děti. Teprve v roce 1981 se stavba dočkala prvních oprav a byla tak připravená na dějinný okamžik - v roce 1992 zde byla podepsána smlouva o rozdělení Československa. Od roku 2001 je zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. V období 2010 až 2012 prošla vila citlivou rekonstrukcí, ročně ji navštíví na 30 tisíc lidí.
Fritz Tugendhat zemřel ve švýcarském Sankt Gallenu v roce 1958, bylo mu 62 let. Jeho manželka Greta se do Brna vrátila v roce 1967 a poté znovu o dva roky později, kdy v Domě umění pohovořila o okolnostech a průběhu stavby vily. Zemřela v roce 1970, kdy ji ve Švýcarsku srazilo auto. Dcera Daniela, profesorka dějin umění, spolu s manželem restaurátorem Ivo Hammerem, se v pozdějších letech věnovali dozoru nad rekonstrukčními pracemi ve vile.
