Za dob bývalé Jugoslávie byla hudba skvělým spojovacím prvkem. Rocková hudební škola v hercegovském Mostaru na jugoslávskou hudební tradici navazuje a v malé třídě vzdělává děti z obou stran etnicky rozděleného města, napsal britský list The Guardian.
Mostar, kdysi vzor etnické tolerance, poznamenala v letech 1992 až 1995 brutální bosenská válka. Soužití pro místní obyvatele, Chorvaty na západním břehu řeky Neretvy a Bosňáky na břehu východním, se od té doby stalo ve městě téměř nemožné.
"Hudba může být nástrojem ke spojování lidí a k posílení vzájemné důvěry," říká ředitel rockové školy v Mostaru Orhan Maslo.
Hudební školu založil Maslo v roce 2008 ve spolupráci s nizozemskou neziskovou organizací Hudebníci bez hranic. Do první hudební třídy se zapsalo 16 žáků, dnes jich školu navštěvuje 128 a dalších 80 je na čekací listině. Škola studentům nabízí lekce hraní na kytaru, bicí nebo klávesy. Vyučuje také zpěv a vystupování v hudební kapele.
"Vybereme studenty se stejnými předpoklady z východního i západního břehu a vytvoříme kapelu," uvedl ředitel. Na společné cvičení mají děti 40 dní, škola pak pořádá společné koncerty pro rodiče a veřejnost.
Mostarská hudební škola představuje také protiproud současné bosenské hudební scény, kde dominuje takzvaný turbo-folk. Jde o kombinaci regionální bosenské folkové muziky a elektronického popu a obsahuje často sexuální, misogynské a nacionalistické texty. Škola je tak součástí bosenského hudebního proudu, který proti rozdělující atmosféře protestuje.
