Tradiční "barborky", tedy větvičky třešně nebo jiného stromu, si v pondělí v den svátku svaté Barbory mohou nařezat a dát do vázy dívky toužící vdát se v příštím roce. Když větvičky do Vánoc vykvetou, měly by prý jejich majitelky mít o štěstí postaráno.
Prastarého obyčeje se ale drží i mnohé vdané ženy. Podle loňského průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění udržuje zvyk řezaní "barborek" polovina českých domácností. Kromě třešňových větviček se do váziček dává také jabloň, meruňka, broskvoň, slivoň či zlatý déšť.
Kdo si zapomene větvičku opatřit, a učiní tak až později, může zkusit přidat do vody několik kapek čpavku pro urychlení kvetení. Důležité je také větvičky nařezat šikmými řezy a vázu s vodou postavit do chladné místnosti; do vyhřátého pokoje ji ženy mohou přenést až krátce před Štědrým dnem.
Svatá Barbora je mučednice, které podle legendy ve 4. století setnul mečem hlavu vlastní otec. Bývá uctívána jako patronka havířů, dětí, dělostřelců, architektů a matematiků. Ochraňovat má také další povolání, u nichž hrozí riziko náhlé či násilné smrti. Je to rovněž ochránkyně proti smrti bleskem v časech bouří a požárů.
V ikonografii je svatá Barbora vyobrazována s křížem, pavím pérem nebo mečem, který je symbolem jejího mučednictví. Jinde drží kalich s hostií, což je symbol svátosti oltářní. Také bývá představována s věží či její miniaturou, kterou držívá v ruce.
