K letošnímu stému výročí egyptologie na Univerzitě Karlově se v pátek v pražském Karolinu otevře výstava s názvem Mezi Prahou a Káhirou. Návštěvníky seznámí s dějinami oboru na škole, jeho významnými osobnostmi a prací českých egyptologů v Egyptě a Súdánu. Slavnostní zahájení výstavy se uskuteční ve čtvrtek odpoledne, otevřena bude pak denně od 10.00 do 18.00. Potrvá do 8. září. Informoval o tom Petr Podzimek z tiskového oddělení univerzity.
V letošním roce si Univerzita Karlova (UK) připomíná 100 let od prvních egyptologických přednášek, které tam v letním semestru roku 1919 vypsal soukromý docent František Lexa. Česká egyptologie od té doby urazila obrovský kus cesty. Objevy českých egyptologů mají mezinárodní dopad a Češi jsou v oboru na světové špičce. Český egyptologický ústav Filozofické fakulty UK je jediným pracovištěm tohoto druhu v Česku.
Výstava Mezi Prahou a Káhirou provede návštěvníky skromnými začátky české egyptologie v první polovině 20. století, která se časem proměnila na vědecké pracoviště s terénním výzkumem a stálou koncesí v Egyptě. Druhá část výstavy nechá zájemce nahlédnout do období od roku 1960 po současnost, kdy již ústav organizoval výzkumy přímo v severní Africe. Nabídne fotografie dokumentující proměnu archeologických lokalit a jejich okolí i satelitní snímky oblasti, informace o různých výzkumných projektech a o tom, v čem spočívá přínos jednotlivých objevů egyptologů.
Příští rok by se egyptologii měla věnovat také velká výstava s názvem Sluneční králové v Národním muzeu. Ta by měla mapovat dějiny jedné z nejstarších civilizací světa od třetího do prvního tisíciletí před naším letopočtem a půl století práce největší české vědecké expedice v zahraničí. Vedle egyptských státních sbírek na ni mají být zápůjčky z několika německých muzeí, případně z Metropolitního muzea v New Yorku. Na nákladech ve výši několika desítek milionů korun se mají podělit ministerstva kultury a financí.
Práce českých egyptologů je světově proslavená, kromě odkrývání unikátních staveb spočívá také třeba v satelitním snímkování pyramidových polí, které prováděli jako první na světě, mezioborové teoretické výzkumy včetně seminářů pro americkou nebo českou armádu i bádání týkající se dynamiky civilizací v závislosti na proměnách prostředí.
