Ceremoniální karosa
Kladrubský hřebčín představí zlatý biskupský kočár

Kladrubský hřebčín na Pardubicku představí v letošní sezoně nový exponát, zlatý biskupský kočár z první třetiny 18. století. Slavnostní kočáry tohoto typu jsou v republice jenom tři. Zahájení návštěvnické sezony začíná 30. března. Informoval o tom ředitel hřebčína Jiří Machek.

"Jedná se o ceremoniální karosu, speciální typ kočáru, který sloužil pouze při nejsvátečnějších příležitostech, například při uvádění biskupa do úřadu nebo při účasti na korunovační ceremonii," řekl Machek.

Kočár nechal postavit Mořic hrabě Saský pro uvedení litoměřického biskupa do úřadu. Poprvé vyjel v roce 1733. Byl v průvodu dalších 42 kočárů. Jel na čestném posledním místě jako impozantní umělecké dílo, proto církevního hodnostáře nevezl.

"Mořic Saský měl rád pompéznost, díky němu kočár vznikl. Šlechtic na to doplatil, jeho výrobou se zadlužil. Proto se potom kočár dostal do Prahy, zakoupilo ho pražské arcibiskupství, odtud ho také máme zapůjčený," řekl kurátor sbírek Pavel Douša. Jeho hodnota je veliká, pojištěný je na 50 milionů korun, dodal.

Biskupský kočár je ještě v Olomouci a Terezíně. Kočár, který je v Kladrubech, hrál v seriálu F. L. Věk, šlo o díl, kdy je Leopold II. korunován na českého krále. Dvanáctispřeží starokladrubských koní tehdy kočíroval bývalý zaměstnanec hřebčína Jiří Kocman, přezdívaný též mistr opratí.

"Správně to mělo být šestispřeží. Kladrubští koně jsou vyšlechtění pro ceremonie, pro tahání velkých slavnostních kočárů. Kočár se označuje jako karosa, koně jako galakarosiér," řekl Machek.

Hřebčín letos slaví 440 let od chvíle, kdy ho Rudolf II. povýšil na císařský. Listinu císař podepsal 6. března. Plnohodnotný hřebčinec založil v Kladrubech v roce 1563 Maxmilián II., jeho nástupce ho pak povýšil na dvorní. Hřebčín chová starokladrubské koně v bílé a vrané variantě. Jde o jediné původní plemeno chované na území České republiky.