Drobné připomínky
Klarubský hřebčín je o krok blíž zápisu na seznam UNESCO

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem a kulturní krajina, která jej obklopuje, postoupily o další krok zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Připomínek k přihlášce, která byla podána v září, sice přišlo značné množství, žádná však nebyla zásadní a nesplnitelná, řekl náměstek hejtmana Roman Línek. Všechny by po zapracování měly naopak zvýšit šance na zápis do prestižního seznamu.

"Připomínky nebyly toho typu, že by předem diskvalifikovaly záměr uvést hřebčín mezi světové dědictví UNESCO," uvedl Línek.

Připomínky k podané dokumentaci přišly od sekretariátu UNESCO, od české pobočky Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS) a od Národního památkového ústavu. Podle Línka směřovaly například k použité terminologii, navrhovaly doplnit srovnávací informace z jiných hřebčínů nebo popis, jak Kladruby ovlivnily tvorbu a přístup k organizaci obdobné kulturní krajiny jinde. Mezi požadavky je i zpracování politiky šetrného cestovního ruchu a z připomínek vzešla také malá změna názvu památky. Přibylo v něm slovo výcvik, takže nyní zní Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem.

Dokumentace se zapracovanými připomínkami bude jazykově a graficky upravena a verze v češtině a angličtině znovu podepíší ministři kultury a zemědělství. Čistopis musí být prostřednictvím stálé mise České republiky při UNESCO doručen do 31. ledna 2018 do 16.00 na sekretariát v Paříži. Později se do Kladrub přijedou podívat experti. Podle Línka by hřebčín mohl být zapsán na seznam UNESCO nejdříve v roce 2019.

Krajina v Kladrubech v sobě spojuje vliv chovu koní a dlouhodobého hospodaření a krajinných úprav. V celkové rozloze 1310 hektarů je zastoupeno několik typů krajiny. Hřebčín je od roku 1995 kulturní památkou včetně základního kmenového stáda starokladrubských koní, od roku 2002 národní kulturní památkou. V roce 2007 byla kulturní krajina hřebčína na indikativním seznamu UNESCO.

V posledních letech prochází kladrubský hřebčín rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila předloni. Za 350 milionů korun hřebčín opravil 17 budov a tři volná prostranství se sousošími, 300 milionů korun dostal z evropských dotací. Nyní připravuje další etapu obnovy za 180 milionů korun.

V letošním roce hřebčíny v Kladrubech a Slatiňanech a výcvikové středisko Heřmanův Městec, které k Národnímu hřebčínu patří, čekají rekordních 80 tisíc návštěvníků. Podle odhadů vedení hřebčína by případný zápis na seznam UNESCO hřebčínu přinesl až desetkrát více návštěvníků.

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec, Rudolf II. potom 4. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát, jeho novým účelem se stal odchov plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Chov starokladrubských koní byl v té době téměř zničen. Teprve profesor František Bílek ve 40. letech 20. století chov starokladrubských vraníků obnovil a ti se vrátili do pobočky hřebčína ve Slatiňanech. V současnosti je hřebčín příspěvkovou organizací ministerstva zemědělství.