Květnou zahradu v Kroměříži představí lidem nová kniha

Relax
4. 6. 2019 10:27
Květná zahrada v Kroměříži.
Květná zahrada v Kroměříži.

Květnou zahradu v Kroměříži představí lidem nová kniha Petra Hudce nazvaná Tajemství Libosadu. Je určena dětem i rodičům, o její vydání se postaral Národní památkový ústav (NPÚ). Veřejnost se bude moci s publikací poprvé seznámit v pátek od 17 hodin přímo v Květné zahradě. Současně se uskuteční i vernisáž ilustrací Elišky Chytkové, které budou do konce letních prázdnin k vidění v Palmovém skleníku, sdělila v úterý Petra Zelinková z kroměřížského pracoviště NPÚ.

Hlavním hrdinou příběhu je Robert, který v Kroměříži tráví prázdniny u prarodičů. "Při návštěvě Květné zahrady se díky paměti stromů ocitá v době jejího zbudování. Má možnost objevovat podobu, významy a krásu zahrady v míře, jak to její dnešní stav bezezbytku neumožňuje. Prostředkem k tomu jsou setkání s kamarády Bohdankou a Johanem i dalšími lidmi: zahradníky, umělci, urozenými hosty a dokonce i budovatelem Libosadu, biskupem Karlem. Současně v Robertově příběhu ožívají a znovu se odehrávají staré mýty," uvedla Zelinková.

Zájemci si budou moci knihu zakoupit v návštěvnickém centru Květné zahrady a v Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Dále si ji bude možné objednat také v e-shopu Národního památkového ústavu.

Květná zahrada patří k nejvýznamnějším zahradním dílům v České republice a je výjimečná i v celoevropském měřítku. Myšlenka na její založení vzešla od biskupa Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu. O zbudování zahrady se v letech 1665 až 1675 postaral císařský architekt Giovanni Pietro Tencalla.

V následujících staletích prošla zahrada různými úpravami, sloužila také jako zázemí pro zámek a na původně květinových záhonech se pěstovala zelenina a ovocné stromy. Díky tomu se ale dochovala, protože nebylo změněno její původní základní rozložení. V roce 1998 byly Arcibiskupský zámek a Podzámecká a Květná zahrada zapsány na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. V Květné zahradě v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi, díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/Ramík Drahoslav

Další čtení

Huawei FreeBuds Neo v testu: Komfort a ticho na dlouhých cestách

Relax
9. 9. 2026
ilustrační obrázek

Desítky vzácných ibišků v Olomouci překvapily botaniky. Pomohlo teplé léto

Relax
14. 9. 2026

AI radí, člověk rozhoduje. Češi si doporučení pro dovolenou raději dál ověřují

Relax
14. 9. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ