Moravské zemské muzeum vystaví vzácné zkameněliny

Moravské zemské muzeum na měsíc vystaví vzácné předměty ze své geologicko-paleontologické sbírky. Patří k nim například zkamenělina rybky nalezená v první polovině 19. století, která je dokladem někdejšího propojení třetihorního moře na území Moravy s dnešním Indickým oceánem, kde tento typ ryby dodnes žije. Novinářům to dnes řekli zástupci muzea. Aktuální výstava souvisí s letošním 200. výročím založení Moravského zemského muzea.

Muzeum oslavy výročí naplánovalo tak, že každé jeho oddělení postupně představí nejen svoji historii, osobnosti, které jím prošly, ale především nejvýznamnější sbírkové předměty. "Prezentace našich odborných oddělení se zatím setkaly s pozitivním ohlasem. Můžeme tak představit širokou škálu témat, kterým se Moravské zemské muzeum věnuje," řekl generální ředitel muzea Jiří Mitáček.

Paleontologická sbírka muzea obsahuje více než čtvrt milionu zkamenělin z více než tisícovky českých a moravských lokalit a z více než 850 míst v zahraničí. Oddělení spravuje také významný fotoarchiv, mapový archiv a zejména vzácnou kolekci paleontologických rekonstrukcí malíře Zdeňka Buriana zakoupenou v roce 1975.

První větší kolekce zkamenělin pochází z roku 1850 od lékaře Josefa Meliona. K nejpůsobivějším patří otisky rostlin a měkkýšů nalezených v okolí Bruntálu, kde Melion dlouho působil i jako balneolog.

Oslavy výročí muzea završí na podzim koncert Eurovize a setkání prezidentů zemí visegrádské čtyřky spolu s nejvyššími představiteli Rakouska a Slovinska. Zároveň se otevře nová stálá expozice muzea mapující historické milníky novodobé historie Moravy ve 20. století.

Moravské zemské muzeum vzniklo 29. července 1817 schválením dekretu císařem Františkem I., na jehož počest se do roku 1900 jmenovalo Františkovo. Nejstarší sbírkové knihy moravských osvícenců se datují až do roku 1808. Dodnes se sbírka rozšířila na více než šest milionů předmětů, z nichž nejslavnější je Věstonická venuše. Tu nedávno podrobili vědci zkoumání pod špičkovým skenerem.