Kdybych poblíž byl, tedy obzvláště jak jsem tam nějaký čas jak za rohem bydlel, Husova, určitě bych se přišel podívat. Což ne, že bych s tím měl spjaté nějaké národní cítění, ale v rámci dějepisu určitě zajímavé.
Mimochodem, ve školách v Německu to vypadá že se o té válce učí jako o Německé válce (možná, že v pojetí, že jako interní), dříve nazývaná Prusko-Německá válka, vycházeje z toho, že Rakousko bylo předsedou tehdejšího Německého spolku, kde i české země byť myslím ne jako samostatný člen, a vlajku se mělo jak se zná dnešní. Koncem té války došlo k rozpadu toho spolku a severně vzniknul Severoněmecký spolek v kterém prezident (z domu Hohenzollerů) pozdější císař, což nebylo ani o mnoho let neboť v důsledku myslím sporu o následovnictví na trůn Španělska došlo k vyhlášení války Francií (1870) a po porážce Francie k založení tzv. 2. Německé říše (v které se feudálním vedením tlačilo na jako centrální velkostát a jeden lid, což trochu uvolnilo po 1. světové válce a Listopadové revoluci kde následovník toho císaře abdikoval a vznikla Wýmarská republika). A ta válka v roce 1866 sice s jako státně-politickými důsledky ale všehovšudy se argumentativně akorát točilo kolem mocenských sporů mezi šlechtickými domy, to jest specificky Hohenzollerové v Prusku a Habsburkové v Rakousku. Koncem té První světové válce také došlo ke konci panovnického postavení Habsburků.
Poněkud kontextuálně relevantní i co bylo nějaké desetiletí před tím. Roku 1815 došlo k založení toho Německého spolku, což bylo po porážce Napoléona. Zároveň existovala i takzvaná "Svatá aliance" mezi Pruskem, Rakouskem a Ruskem (opírající se o křesťanskou solidaritu), neboli entitami které si nějaké desetiletí před tím rozdělily území Polska (přičemž mimochodem v pohledu nejedno Prusa zřejmě jak obrácená stránka mince od co se znalo nějaké to století předtím) a potom i Francie. To rozdělení se v 18. století argumentativně dělo prostě kvůli tomu, že se jednotlivé šlechtické domy obávali o své postavení jak se v Polsku zavedlo nějakou ústavu či podobně, a právěže lidová Francie argumentativně poněkud viděla causus belli ohledně jako osvobozování, ale to mnozí zřejmě neviděli v celém kontextu a místo toho akorát viděli jak nebezpečné aby si lid zvolil akorát jak vojevůdce (obzvláště pokud to tedy bylo jako propagandisticky tlačeno), jakože Napoléon svým(i) výpadem(y) spíše utvrzoval mnohé v tom, že to feudální zřízení dobré. Což ne, že to nutně bylo vše naprosto absolutisticky-totalitní, a evidentně ani francouzský císař Napoléon úplný demokrat. A v rámci toho například 1848/49 byly poněkud nepokoje vycházející z jako občanských i nacionalistický tendencí, a že potlačené i krvavě (a to například v "Německu" tím pozdějším císařem). Karl Marxovi mimochodem v té době bylo myslím 30 let.
Každopádně, tato "Svatá aliance" vydržela do poloviny 50. let 19. století, jakože se rozpadla myslím převážně v důsledku Krymské války, a to bylo nějakých 10 let před tou válkou zmíněnou o které bych osobně také referoval jako o válce prusko-rakouské neboť v mém pohledu prostě mezi nebo v držení panovnických domů těchto účastníků.
A co se týká jako dříve zmíněné věci ohledně entity Prusko, já i přes to, že alespoň něco ohledně historie za posledních několik staletí vím stále nevidím vyloženě důvod proč by Prusko nebylo, obzvláště když ve Wýmarské republice byť za kolem Bismarcka přerostlé přes své jádrové hranice co vím jako státní entita existovala a že byla roku 1932 a následující zrušená převážně z důvodů, že vláda navazovala na pojetí centralizovaného velkostátu a toto celkové zrušení v mém pohledu ne oprávněné.
0 hlasů
Nejdiskutovanější názory