Velikonoční výzdoba i vůně tradičních jídel vítaly návštěvníky hradu Lemberk na Liberecku. V zámecké kapli nechyběl květinami vyzdobený boží hrob ani Getsemanská zahrada, které k největším křesťanským svátkům neodmyslitelně patří. S velikonoční výzdobou zahájil zámek novou turistickou sezonu, návštěvníkům otevřel i jindy nepřístupnou vyhlídku z věže.
"Dnes se těšíme hlavně z delšího volna a vnímáme Velikonoce jako svátky, které přinášejí jaro. Jsou to ale především svátky, které oslavují vítězství života nad smrtí, zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Dřív byly součástí církevního roku, který měl přesné rozdělení a dodržovala ho celá společnost včetně šlechty," řekla na úvod prohlídky průvodkyně Stanislava Štádlerová. Zvlášť děti se podle ní na svátky těšily. "Ve šlechtických kruzích nebývalo zvykem, že by děti jedly běžně sladkosti, spíš jen pří výjimečných příležitostech, jako byly třeba právě Velikonoce," vysvětlila.
Lemberk stojí na místě původně gotického hradu, který v první polovině 13. století založil Havel z rodu Markvarticů. Známa je především jeho žena Zdislava, která byla v roce 1995 prohlášena za svatou. Z období vzniku hradu se dochovaly jen spodní části zdiva a některé prvky v hlavní věži. V polovině 16. století prodělal hrad renesanční přestavbu, a ve druhé polovině 17. století dnešní raně barokní podobu. Mezi majiteli byl Albrecht z Valdštejna, naposledy zámek patřil rodu Clam-Gallasů.
Poslední majitelkou byla princezna Gabriela Auerspergová, které zámek patřil do roku 1941. Její život na Lemberku připomíná i takzvané Clam-Gallasovské apartmá ve východním křídle, které s dětmi užívala. "Šlechta slavila velikonoční svátky stejně jako ostatní křesťané. Dodržovali křesťanské zvyky, peklo se sladké pečivo od květné neděle po velikonoční neděli. Děti se na velikonoční přípravě podílely zdobením vajíček, většinou se v této době zdobilo vyškrabáváním," doplnila průvodkyně.
V jídelně vítala návštěvníky bohatě prostřená tabule. "Tato hostina měla připravit tělo po dlouhém půstu na vydatnější a mastnější stravu. Nesmělo na ní chybět slavnostní pečivo, hlavně mazanec. Nahoře byl rozříznutý do tvaru kříže na připomenutí ukřižování Ježíše Krista a obětování se," doplnila Štádlerová. Takové posvěcené mazance se podle ní posílaly i do škol, nemocnic a do věznic. "Dalším symbolem Velikonoc byl beránek. Nejprve se na stůl dostával v podobě jehněčího masa, na přelomu 19. a 20. století se začal dělat z piškotového těsta," dodala průvodkyně. Velikonoční prohlídky nabízí Lemberk až do pondělí.
