Dosud uzavřené zahrady pražského Anežského kláštera, významné gotické stavby na Starém Městě, se otevřou veřejnosti. Národní galerie v Praze dokončila téměř dvouletou obnovu nejstarší budovy ve své správě, kde je dlouhodobá expozice středověkého umění. Zahrada byla uzavřená od povodní v roce 2002. Nyní získala nové vstupy z nábřeží, nový mobiliář a zdobí ji dvě desítky sochařských děl současných autorů.
Veřejnosti se klášter v nové podobě otevře v úterý 25. října při programu, který pod názvem Anežka Nově! začne v 17.00. Obnova kláštera a zahrad stála 37 milionů korun, z toho 30 milionů byla dotace z norských fondů, projekt podpořil grant z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
Málokdo z kolemjdoucích tuší, že za zdmi dvojkláštera mužského i ženského řádu, v jehož blízkosti má vyrůst sporná stavba přezdívaná maršmeloun, se skrývá oáza v podobě zahrad. Ač byl klášter v roce 1782 zrušen, zachovala se jeho gotická architektura v nebývalém rozsahu, uvedla Štěpánka Chlumská, kurátorka Sbírky starého umění NG. Galerie objekt získala v roce 1963, zahradu při severní bráně zpřístupnila již v 80. letech, ale po povodni v roce 2002 nebyla znovu otevřena.
Zahrady budou nyní přístupné sezonně a zdarma, v létě v nich budou moci lidé pobývat i po zavření expozice. V létě bude možné také volně přístupnými zahradami vstupovat i do kláštera klarisek a menších bratří, takto budou dostupné vchody do svatyně Salvátora a presbytáře kostela sv. Františka. Pozůstatky kláštera menších bratří byly díky dotaci zrestaurovány. Od 26. října bude v areálu zpřístupněn nový prohlídkový okruh. Kromě komentované trasy historickou architekturou kláštera klarisek a menších bratří zahrnuje expozici lapidária s archeologickými nálezy z místa, shromážděnými za téměř tři čtvrtě století trvajících průzkumů. NG má přes 800 těchto artefaktů, v expozici bude téměř šest desítek předmětů, které mapují zejména období výstavby kláštera v době jeho vrcholného rozkvětu za života Anežky Přemyslovny.
Samostatná trasa je připravena i pro dětské návštěvníky. Potěšit děti by mohly i zahrady, pro něž vytvořil nové objekty František Skála. Jeden zvaný Přístěnek je určen nejmenším, objekt Sluneční vozík pracuje s nečekanými zážitky vnímání barev a tvarů přes materiál sochařského objektu. V sochařském parku budou díla Aleše Veselého, Jaroslava Róny, Stanislava Kolíbala či Karla Malicha. Koncept doplňuje jedna z prvních soch Františka Bílka, monumentální plastika Golgota (1892).
Dlouhodobá expozice umístěná v patře klášterního komplexu prezentuje gotické umění středoevropského prostoru. Mezi špičkové exponáty expozice a poklady národního kulturního dědictví patří díla z období vlády Lucemburků - Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik, Mistr Třeboňského oltáře a práce spjaté s opětovným rozmachem českých zemí v době vlády Jagellonců.
