Poštovní schránka slaví 200 let, výstava ukáže její vývoj

Známé i méně známé modely poštovních schránek, které se na území dnešní České republiky vyskytovaly od doby jejich zavedení, ukáže výstava v Poštovním muzeu. Připomíná tak, že poštovní schránky začaly v českých zemích fungovat právě před 200 lety. Kromě klasických listovních schránek návštěvníci uvidí i různé specializované druhy schránek jako například domovní, doručovací či odkládací. Výstava potrvá do 25. února.

Nechybí ale ani schránky pro zvláštní zásilky, tedy obchodní vzorky a tiskopisy, potrubní i leteckou poštu. Návštěvníci zjistí, kdo schránky konstruoval, jak se vyvíjely jejich velikosti, tvary i barevné provedení, co bylo příčinou jejich uctívání či naopak poškozování, slibují pořadatelé. Výstava samotných trojrozměrných exponátů je doplněna snímky schránek, které zachytil na svých cestách po světě kameraman a fotograf Evžen Janoušek.

Poštovní schránky, resp. jak uvádějí lidé z pošty listovní schránky, byly poprvé rozmístěny v Paříži již roku 1653. Ve Vídni se údajně objevily roku 1785, ale určeny byly pouze privilegovaným osobám, sdružením a úřadům, které nemusely platit poštovné. Všeobecně a nastálo byly s výjimkou Lombardsko-benátského království zavedeny dekretem z 10. dubna 1817 a záhy musela být alespoň jedna schránka u každé pošty.

Větší rozšíření schránek ale nastalo až se zavedením poštovních známek v rakouské monarchii 1. června 1850. Jednoduchý způsob vyplácení tuzemské korespondence vedl k tomu, že se schránky staly běžnou součástí městského i venkovského mobiliáře, objevovaly se i na nároží rušných ulic a všude tam, kde se soustředil velký počet obyvatel.

Od roku 1873 přibyly venkovské poštovní schránky, a to většinou na domě starosty. V roce 1899 se v Praze po vídeňském vzoru objevily speciální schránky na potrubní poštu, které se lišily červeným nátěrem. Červené schránky s modrým pruhem a bílými linkami sloužily od roku 1931 jak pro expresní zásilky potrubní pošty, tak i pro leteckou korespondenci.

Pražská potrubní pošta se rozrostla až do celkové délky 60 kilometrů a do povodní v roce 2002 byla poslední funkční městskou sítí. I když poslední městský systém potrubní pošty zničily povodně, vnitřní systémy v ČR stále fungují a využívají je třeba nemocnice.