Moskevský patriarcha Kirill, který je hlavou ruské pravoslavné církve, před vánoční bohoslužbou v moskevském chrámu Krista Spasitele popřál lidem spojit sílu rozumu s dobrem a pravdou, což by lidstvo mohlo zachránit před "rozpadem a zničením". Uvedla to agentura Interfax. Nočních bohoslužeb se po celém Rusku zúčastnily statisíce věřících, v hlavních chrámech Moskvy a Petrohradu i premiér Dmitrij Medveděv a prezident Vladimir Putin.
"Jak je důležité, aby svět rozumu byl přítomen v našem vědomí a v našem životě a aby působení lidského rozumu přinášelo dobro a pravdu jak v našem osobním, společenském životě, tak i v životě všeho lidského rodu! Vždyť s tím spojujeme naději na samu existenci lidského rodu, protože zlo a lež ničí lidské osudy, rodiny, lidský život. Ale pokud dobro a pravda prostupují naším životem, není to nic jiného než síla, která nás spasí před vyhynutím, rozpadem a zničením," řekl patriarcha.
Pravoslavní věřící slaví Vánoce podle starého juliánského kalendáře, který zavedl ještě Julius Ceasar, a to zhruba dva týdny po západním křesťanském světě.
Noční bohoslužby v moskevské katedrále se spolu s tisíci věřícími zúčastnil i premiér Dmitrij Medveděv a další členové ruské elity. Prezident Vladimir Putin oslavil pravoslavné Vánoce v petrohradském chrámu, kde byl jako novorozenec - údajně tajně - pokřtěn. Chrám, původně určený jednomu z pluků carské gardy, obdaroval ikonou, uvedla ruská média.
Putin podle agentury TASS ocenil "obrovskou roli", jakou v posilování duchovních a mravních základů společnosti, zachování historického a kulturního dědictví a ve výchově mládeže sehrává ruská pravoslavná církev i další křesťanská vyznání.
V současném Rusku, které po zhroucení komunistické ideologie hledá novou duchovní oporu, se často hovoří o "sepětí trůnu a oltáře", tedy o vzájemné podpoře státu a pravoslavné církve, k níž se hlásí většina Rusů.
Tradici účasti nejvyšších státních představitelů na vánočních bohoslužbách založil první ruský prezident Boris Jelcin v roce 1992.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popřál krajanům slavícím pravoslavné Vánoce, aby se začínající rok ukázal být štědrý při plnění nadějí a zázraků a aby v každé rodině zavládl mír a soulad.
Vánoce jsou v Rusku především církevním svátkem. Po bolševické revoluci v říjnu 1917 byly Vánoce v zemi po desetiletí zakázány. Gregoriánský kalendář, zavedený v Evropě za papeže Řehoře XIII. v 16. století, platí od roku 1918 i v Rusku, ale pravoslavná církev se odmítá juliánského kalendáře vzdát, protože si to prý nepřejí ani sami věřící. Kromě Ruska slaví věřící pravoslavné Vánoce i v sedmdesátce dalších zemí světa.