Slavný pařížský hřbitov Père Lachaise, založený před 215 lety, 12. června 1804, je nejnavštěvovanější nekropolí na světě, ročně přiláká na tři miliony návštěvníků. V rozlehlém parku, který je zároveň zcela funkčním hřbitovem, se nalézá mnoho skvostných sousoší a místo představuje oázu klidu.
Název hřbitovu poskytl páter François d'Aix de Lachaise, z jehož zahrady byl hřbitov zřízen. Nachází se zde asi 70 tisíc hrobů, velikým tahákem hřbitova je hrob hudebníka Jima Morrisona, ke kterému i 48 let po jeho smrti proudí davy turistů. Kromě Morrisona, který zemřel v 27 letech, tu odpočívají takové osobnosti jako irský spisovatel Oscar Wilde, polský skladatel Frederic Chopin či francouzská zpěvačka Edith Piaf. Odpočívají tu i spisovatelé Molière, Marcel Proust a Honoré de Balzac, operní pěvkyně Maria Callasová, herci Yves Montand a Simone Signoretová nebo malíř českého původu František Kupka a český hudebník Antonín Rejcha.
O kulturní rozmanitosti hřbitova svědčí pomníky všech tvarů a velikostí. Věčný odpočinek tu tráví katolíci, protestanti i židé. Jsou tu památníky věnované obětem první světové války i koncentračních táborů z druhé světové války, také rozstřílená Zeď komunardů, u níž bylo v roce 1871 zastřeleno 147 členů pařížské komuny po potlačení její revoluce.
Když byl hřbitov v roce 1804 otevřen, Pařížané zvyklí na obyčejné hroby se mu vyhýbali. Vláda krále Ludvíka XVIII. se pokusila probudit zájem o pietní místo v roce 1817 přenesením ostatků zapuzených milenců Abélarda a Heloisy, které byly pohřbeny vedle hrobů dramatika Moliéra a básníka Jeana de la Fontaina. Koupě parcel na Père Lachaise se ale stala populární až poté, co sem Honoré de Balzac umístil klíčovou scénu svého románu z roku 1835 Otec Goriot.
O pohřbívání mrtvých, obnovu hrobů a prořezávání šesti tisíc stromů, rostoucích na ploše 44,5 hektaru na svazích severovýchodní Paříže, dnes pečuje přibližně stovka zřízenců. Celkem tu bylo pohřbeno už přes milion lidí.
