Rožnov pod Radhoštěm je s téměř 17. tisíc obyvateli 77. největším městem ČR. Město v okrese Vsetín na úpatí Vsetínských vrchů je častým cílem turistů, láká zejména tamní Valašské muzeum v přírodě, do kterého každoročně zavítá na 300 tisíc lidí. Město letos slaví 750. výročí existence (první zmínka je z 28. listopadu 1267), což je ovšem poslední dobou zpochybňováno.
"První písemnou zmínku o městě z roku 1267, o které jsme se všichni učili ve škole, dnes řada historiků zpochybňuje. Je ale zřejmé, že právě v těchto letech Rožnov vznikal a vždy se toto výročí slavilo," řekla k tomu loni místostarostka Kristýna Kosová.
Výzkumy historiků z posledních let totiž ukazují, že dříve uznávaná první zmínka o Rožnově se vztahuje k úplně jinému místu. Biskup Bruno ze Schauenburku před odjezdem na křižáckou výpravu uvedl 28. listopadu 1267 v latinsky psané závěti vesnici Rosenowe na seznamu svého majetku. Badatelé tuto vesnici později ztotožnili právě s dnešním Rožnovem pod Radhoštěm. Podle všeho ale nesprávně.
"Jde o historický omyl," upozornil letos historik a archivář Tomáš Baletka, který vede vsetínský okresní archiv. Ve stejném dokumentu ze 13. století se totiž hned vzápětí píše také o vsi Grabowe. V tomto případě jde prokazatelně o Hrabovou, která dnes tvoří jeden z městských obvodů Ostravy. "Z toho lze usuzovat, že i vesnice Rosenowe ležela někde poblíž," naznačil Baletka. Patrně mohlo jít o Proskovice, tedy další ze současných ostravských obvodů.
Podobný výklad se objevuje i v nejnovější odborné literatuře a souhlasí s ním také David Papajík z katedry historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V případě výkladu biskupovy závěti prý ale nešlo ani tak o omyl, jako spíše o špatnou interpretaci. Nejstarší jednoznačně doložená zmínka o Rožnově tak pochází až z listiny Lacka z Kravař datované k roku 1411. "Samotný Rožnov sice musel existovat daleko dříve, akorát pro to nemáme pramenné podklady," doplnil Papajík.
Město prý bylo založeno "na zelené louce" a původně bylo celé dřevěné. Domy na náměstí stály v rovných řadách, podloubí spočívala na sloupech s pavlačí. Poblíž osady se na jihozápadní straně nad řekou Bečvou zdvihal homolovitý vrch sopečného původu pojmenovaný jako Hradisko a kdysi na něm stával stejnojmenný hrad.
V Rožnově se vystřídalo několik šlechtických rodů. Roku 1548 získali panství Žerotínové a udrželi si ho až do 19. století. Za jejich vlády Rožnov rozkvetl v oblasti hospodářství i řemesel. Významným se ve městě stalo sklářské řemeslo a tkalcovství. Tkaním plátna a mušelínu se Rožnov proslavil v celé rakouské monarchii. Už v roce 1687 podle záznamů v Rožnově existovala papírna a od roku 1712 také pivovar.
Rožnov byl ve své době významný také pro národní obrození. Z podnětu Občanské besedy zde byl v roce 1868 vylomen z Radhoště jeden ze základních kamenů pro stavbu Národního divadla a jako první odeslán do Prahy.
Z hlediska dopravního spojení bylo významnou událostí vybudování železniční tratě do Krásna nad Bečvou (dnes součást Valašského Meziříčí), po níž se první vlaky rozjely v roce 1892.
Největší turistickou atrakcí okolí je však již od začátku 20. století Valašské muzeum v přírodě, které je nejstarším a největším svého druhu ve střední Evropě. Na základě velkého úspěchu expozice Valašska na Národopisné výstavě v Praze v roce 1895 byl v Rožnově založen v roce 1911 Muzejní spolek, který začal postupně budovat expozici lidových dřevěných staveb, soustředěnou od roku 1925 v městském parku.
Sem se postupně z náměstí přestěhovala roubená radnice z roku 1770, měšťanský dům z roku 1660 a další stavby. V roce 1969 byl u roubeného kostelíka zřízen tzv. Valašký Slavín, v němž vedle náhrobků portášů jsou uloženy i ostatky významných kulturních osobností Valašska. V roce 1971 byla otevřena další část muzea, tzv. Valašská dědina, a konečně v roce 1982 byla zpřístupněna i tzv. Mlýnská dolina s expozicí technických zařízení poháněných vodou.
Rožnov se proslavil v minulosti i jako lázeňské město. Počátky rožnovských lázní sahají do roku 1796, kdy tam přivedl první lázeňské hosty krajský fyzik František Kročák. Jednalo se o lázně žinčicové, u nichž bylo počítáno s léčivými účinky teplého ovčího mléka. Lázeňství v Rožnově největšího rozmachu dosáhlo ve 20. letech 20. století, kdy sem na letní sezonu přijíždělo až 3000 hostů z celého světa. Rožnov byl tehdy přirovnáván ke švýcarskému Davosu nebo italskému Meranu, léčil se zde i například zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud nebo přírodovědec Gregor Mendel. Lázně byly zrušeny v roce 1953, dnes je připomíná už jen projekt takzvaného Lázeňského hájku u Společenského domu.
Po druhé světové válce zde vznikl průmyslový podnik Tesla, v posledních desetiletích se Rožnov pod Radhoštěm proměnil v turistické, kulturní, obchodní a průmyslové centrum. V jeho okolí se nacházejí stovky kilometrů značených turistických cest a cyklistických tras a také řada lyžařských vleků a běžeckých tratí.
V dubnu 2012 byla na kopci nad skanzenem otevřena Jurkovičova rozhledna, která vznikla podle návrhů slovenského architekta Dušana Jurkoviče, který je také autorem staveb na nedalekých Pustevnách či v Luhačovicích.
Z významných osobností ve městě zemřel kupříkladu zakladatel Valašského muzea v přírodě Alois Jaroněk či spisovatelka Marie Podešvová.
