Svatá Eulálie, jejíž památku slaví římskokatolická církev 12. února, je patronkou Barcelony a španělských námořníků. Jejími atributy jsou hák nebo hřeben, holubice, kříž, plameny, sníh. Mučednice Eulálie byla pro víru umučena na počátku čtvrtého století v Barceloně. Váže se k ní pranostika: Svatá Eulálie - ze střech se lije.
Pocházela z Barcelony (narodila se asi v roce 290) a od dětství byla vychovávána v lásce k bohu. Když bylo Eulálii 14 let, přišel do Barcelony vladař Dacián, jenž měl v kraji z příkazu císaře udusit křesťanskou víru. Rozhodl se mučením vyvolávat hrůzu a strach, u Eulálie však vzbudil přesný opak. V noci se tajně vypravila k vladaři ve snaze obhájit křesťanství.
Podle legendy mu řekla, že by nejraději všechny modly roztřískala a že lidská moc trvá krátce, ale moc boha trvá věčně. Dacián ji nechal bičovat, domlouval jí a za odvolání sliboval propuštění i vyhrožoval umučením. Ona však jen odpovídala: "Kdybych odvolala, lhala bych, Krista se nezřeknu. ... křehké tělo není těžké zničit, duši zničit nemůžete."
Mučení Eulálie nepřežila a 12. února 303 zemřela. Byla vystavena jako odstrašující příklad a ponechána na kříži za pokrm dravým ptákům. Podle legendy se podařilo její tělo sejmout a pohřbít až za tři dny. Její ostatky byly v říjnu 878 vyzvednuty a přeneseny do chrámu v Barceloně.
A proč právě uvedené atributy? Při mučení drásali její tělo železnými hřebeny, holubice se vznesla k nebi z jejího těla jako neposkvrněná duše, plameny pochodní, jimiž ji pálili, samy zhasly a sníh, který náhle začal padat, milosrdně pokryl její tělo na kříži, aby ho skryl před ptáky.
