Tádžický parlament přijal zákon zakazující pojmenovávat novorozence po zvířatech, anebo - ještě hůře - po předmětech. Tabu jsou i jména "cizí kultuře a tradicím" této středoasijské země.
"Nebudeme už povolovat cizí jména urážející čest a důstojnost," prohlásil ministr spravedlnosti Šochmurod Rustam před poslanci. Dodal, že úřady vypracují jednotný seznam 10 tisíc jmen, z nichž si rodiče budou moci vybrat.
Ještě před středečním schválením nového zákona tádžický prezident Imomali Rachmon kritizoval "smutnou či děsivou" volbu jmen ratolestí jako Vlk, Sekyra či dokonce Smeták, poznamenala agentura AFP.
Sám šéf státu si v roce 2007 změnil příjmení z Rachmonov na Rachmon v rámci derusifikace země a návratu k tradicím. Nehledě na spojenectví s Moskvou v rámci této kampaně nařídil zrušit slovanské koncovky u příjmení a sám šel hned příkladem.
Většina obyvatel Tádžikistánu jsou muslimové. Tádžičtina je indoevropský jazyk podobný moderní perštině. Země je považována za nejchudší z postsovětských států.
Parlament podle agentury Reuters momentálně posuzuje návrh, který by umožnil třiašedesátiletému Rachmonovi jako "vůdci národa" zastávat nejvyšší úřad po neomezený počet volebních období. Autoritářský šéf státu vládne zemi od roku 1992. Za sovětských časů býval předsedou kolchozu, čili ředitelem zemědělského podniku.
Změna ústavy by vyžadovala schválení referendem. Předchozí ústavní reforma umožňovala Rachmonovi čtyři volební období. Naposledy byl znovu zvolen na sedm let v roce 2013, ale v příštích volbách by už nesměl kandidovat.