Jedna Číňanka, zhruba ve věku třiceti let, má tajemství: nosí kalhoty, v kanceláři vystupuje jako muž a její syn jí říká tatínku. Narodila se jako muž a podrobila se operaci, která jí změnila pohlaví. Ve společnosti, kde jsou transgenderové osoby značně diskriminovány, ale raději žije velmi nenápadně. Pipi (jméno jsme změnili na její žádost) se již v mládí považovala za dívku, přestože měla tělo jako chlapec. Její identita ji uvrhla do hlubokých depresí po narození syna.
"Chtěla jsem se zabít. Nakonec jsem se rozhodla pro chirurgický zákrok, který mi změnil pohlaví," říká. Po této operaci však svou novou identitu na veřejnosti pečlivě skrývá a nadále se obléká jako muž. Požádala, aby se neuváděly přesné informace o její profesi. "Bylo by velmi snadné mě najít a já bych pak přišla o práci," vysvětluje.
Americká nevládní organizace Asia Catalyst odhaduje počet transgenderových osob v Číně na čtyři miliony. Jsou podle ní oběťmi diskriminace, která pramení z toho, že veřejnost o této problematice mnoho neví.
Chirurgické operace, při nichž je změněno pohlaví osoby, jsou v Číně legální. V čínské literatuře i opeře sice nalezneme mnoho osob s nejasnou sexuální orientací a transvestitů, ale tlak společnosti je velmi silný a riziko odmítnutí ve vlastní rodině je vysoké. Problémem je rovněž oženit se či vdát se a mít děti.
"Vzala jsem si svou ženu ještě v době, kdy jsem měla tělo muže. Myslela jsem si, že s ní budu moci žít, aniž bych se fyzicky změnila," říká Pipi. Společenský tlak byl tak silný, že se Pipi a její partnerka vzaly, přestože se k sobě nehodily. "Moje manželka pochází z malého městečka. Přizpůsobila se skutečnosti, že se identifikuji s ženským pohlavím," říká.
Otec, nebo matka?
Pipi se vehementně bránila tomu, aby měly děti, ale nakonec ustoupila naléhání rodičů. S manželkou žije dál kvůli synovi. "Dnes je synkovi devět let a já mu říkám: Tatínek má malé tajemství, ve skutečnosti není muž. Není ještě dost starý na to, aby ho to odpuzovalo," vysvětluje Pipi.
Pipi se nyní snaží pomáhat dalším Číňanům s podobnými problémy. Spravuje internetové stránky, jejichž cílem je navázat vztahy mezi transgenderovými osobami a umožnit jim spojení s lékaři, psychiatry i právníky, kteří by jim mohli pomoci v rozvodovém řízení.
"Jak jsem se snažila překonávat problémy ve svém životě, vytvořila jsem si postupně kolem sebe jakési ochranné prostředí," vysvětluje Pipi. "K chirurgickému zákroku je třeba najít dost odvahy a mluvit o tom s jinými lidmi. Jestliže vás jeden lékař nechápe, mluvte s jiným. Nakonec někoho najdete," zdůrazňuje.
Transgenderová otázka se koncem loňského roku v Číně široce přetřásala v souvislosti s blogem nejznámější čínské sexuoložky Li Jin-che. Paní Li se na svém blogu svěřila, že žije sedmnáct let s "manželem", transgenderovou osobou, která se narodila jako žena, ale identifikuje se s mužem.
Jeden časopis se o manžele začal zajímat, a dokonce oficiální komunistický deník Žen-min ž'-pao vyzval k respektování volby lidí, jako je Li Jin-che. Avšak ti, kdo změní svou fyzickou podobu, se střetávají s problémy při hledání zaměstnání, při návštěvě lékaře, a dokonce i při jízdě vlakem. Změna pohlaví v osobních dokladech je téměř nemožná, protože chybějí zákonné postupy.
