Archeologové našli v místě budoucího obchvatu Slatiňan na Chrudimsku dva hroby z doby stěhování národů. Nález je výjimečný, protože se nestal obětí vykradačů hrobů, uvedlo Východočeské muzeum v tiskové zprávě.
Muž a žena leželi v hrobě pár metrů od sebe. Na poslední cestu je jejich blízcí vybavili vzácnými skleněnými nádobami. Kostry archeologové z Východočeského muzea a Regionálního muzea v Chrudimi našli před měsícem. S oznámením veřejnosti vyčkávali, vyloupení hrobů hrozilo podle nich i nyní.
"Oba kostrové hroby pochází z doby stěhování národů. Konkrétně jsou datované do období 2. poloviny 5. století našeho letopočtu. Časový úsek spojují archeologové s takzvanou vinařickou skupinou, což byly germánské kmeny," řekl pardubický archeolog Tomáš Zavoral.
Pohřbení patřili k vyšší sociální skupině. Muži mohlo být kolem 50 let. Na jeho kostech nejsou výrazné patologické změny. Měl hodně obroušené zadní stoličky, což mohlo souviset s ochrnutím obličejového svalstva. Ženě bylo odhadem 30 až 40 let a minimálně jednou rodila. Podle deformací kostí a svalových úponů nejspíš vykonávala těžší práci, například vkleče.
"Hlavním cílem přírodovědných analýz bude zjištění stravy zemřelých, jejich životospráva a taktéž ověření stáří obou hrobů. Do budoucna by všechny tyto poznatky měly pomoci nahlédnout do života našich předků či lépe mapovat pohyb celých etnik v rámci Evropy v dobách stěhování národů," řekl Zavoral.
Hroby obsahovaly skleněné nádoby, pohár a baňatou lahev, což byly výrobky římských provincií. Nález zachovalého skla je unikátní. Vyrobeny mohly být v severozápadních provinciích a římském Podunají. "V hrobě muže se našel železný meč se zbytky zachovalé dřevěné pochvy, železné součásti opasku a křesací souprava k rozdělávání ohně. Oba hroby měly ve svých výbavách také kostěné či parohové hřebeny s bronzovými nýty. Jelikož se zachoval i zbytek oděvu zemřelého, pokusíme se i o jeho rekonstrukci," řekl Zavoral.
