Ojedinělá stavba, o jejímž původním účelu dnes málokdo ví, se dosud vyjímá v průmyslové zóně v Příbrami. Objekt s obloukovou střechou sloužil před válkou k hangárování pozorovacích balonů československé armády. Přestože jde o technický unikát, není zapsán v seznamu památek, řekl ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl."Je to unikátní stavba, u nás v republice ojedinělá. Není zapsaná v rejstříku památek, nicméně určitě by si tu klasifikaci zasloužila," míní Velfl.
Spodek hangáru je vyzděný, zbytek tvoří ocelové konstrukce a dřevěné výplně, drtivá většina je podle Velfla původní. "Je tam úžasné i otevírání vrat pomocí řetězových táhel. I nosná konstrukce je ojedinělá, nic podobného se u nás nedochovalo. A je to také doklad o posilování obranyschopnosti republiky proti Hitlerovi," uvedl Velfl.
Hangár, do nějž se vešly dva balony, byl vybudován v polovině 30. let minulého století. Jeho vznik souvisel s přesunem 331. dělostřeleckého pluku do Příbrami. Pozorovací balony sloužily k upřesňování palby. Později je armáda přestala používat a pozorování prováděla jinými způsoby.
Příbramská balonová rota byla vyřazena z dělostřeleckého pluku v roce 1938. V dalším období sloužil hangár ke garážování techniky a později jako sklad, dnes má objekt soukromého vlastníka. "Hangár je v areálu soukromé firmy a naštěstí nejsou zatím žádné tlaky na jeho likvidaci," uvedl Velfl.
Podle něj je otázkou, zda by bylo možné objekt případně rozebrat a přestěhovat jinam. "Možné je všechno, ale je to vždy o penězích. V našich podmínkách by na to asi peníze nebyly," dodal Velfl.
