O víkendu začne v Česku a dalších evropských zemích platit letní čas. V neděli ve 02.00 si lidé posunou hodinky o hodinu dopředu. Noc ze soboty na neděli tak bude o 60 minut kratší. Letní čas skončí 29. října. Změny času mají řadu odpůrců. Podle nich nepřináší žádné energetické úspory, naopak lidem narušují vnitřní biorytmy.
Kvůli změně zimního času na letní se v noci ze soboty 25. března na neděli 26. března o hodinu opozdí také 15 dálkových vlaků Českých drah a společnosti RegioJet. Regionální dopravy se posouvání ručiček o hodinu dopředu ale nedotkne, tyto spoje vyjíždějí až po čtvrté hodině ranní, tedy již podle změněného času.
Letní čas se uplatňuje ve všech evropských státech s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979, v době takzvaného druhého ropného šoku.
Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců. Loni na podzim schválila česká vláda nařízení, podle kterého se bude letní čas zavádět nejméně do roku 2021.
Původní motivací pro střídání zimního a letního času byly energetické úspory během světových válek. Podle výpočtů analytika České spořitelny Michala Skořepy jsou ale tyto úspory v současnosti zanedbatelné. Roční úspora elektřiny podle Skořepových výpočtů vychází na zhruba 30 milionů korun. To představuje ani ne tisícinu procenta hrubého domácího produktu země.
Vliv na lidské zdraví
Střídání letního a zimního času ve společnosti vyvolává diskuse o vlivu na lidské zdraví. Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si zejména starší lidé a děti zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív. Evropská komise připustila, že podle některých studií byl zjištěn určitý vliv na spánek a přirozený biorytmus člověka během čtyř dnů po změně času. Z těchto studií prý ale nelze vyvodit závěry pro celou populaci.
Čas od času se objeví i iniciativy za zrušení změn. Asi nejznámějším českým odpůrcem letního času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Jeho následovníkem je senátor Petr Šilar (KDU-ČSL), který v rámci evropské iniciativy chce letní čas zrušit.
