Změna času
V noci na neděli začne zimní čas, o hodinu víc si přispíme

Tuto neděli začne platit zimní čas. Lidé si ve 03.00 středoevropského času posunou hodinky o 60 minut zpět na 02.00. Noc ze soboty na neděli tak bude o hodinu delší. Česko stejně jako většina dalších evropských zemí takto každoročně opustí na pět měsíců letní čas a vrátí se k astronomickému času. Na letní čas si lidé přeřídí hodinky opět poslední březnovou neděli.

Změna času se každoročně promítá i do jízdních řádů vlaků Českých drah. Tentokrát se změna dotkne jedenácti nočních spojů, které budou uprostřed noci hodinu čekat na odjezd. Pokud by vlaky nezůstaly ve stanicích stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve. Regionálních vlaků se změna nedotkne, protože všechny vyjíždějí až po změně času. Spoje, kterých se změna týká, jsou uvedeny na webu drah.

Přechody mezi letním a zimním časem vyvolávají diskuse, zda jsou změny zdravotně bezpečné a zda vůbec jsou k něčemu dobré. Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si lidé, zejména starší lidé a děti, zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív.

Podle vědců z Národního ústavu duševního zdraví je změna času pro lidské tělo nepřirozená. Podle vědců se náhlou změnou rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus. U citlivějších jedinců to provází únava, ospalost a dezorientace, jež vedou ke krizovým situacím. Vědci aktuálně provádějí výzkum, do něhož se mohou přihlásit zájemci na http://forms.nudz.cz/. Ten má ukázat, jak pociťují změnu času lidé budící se časně ráno (skřivani) a jak dopadá na lidi nejvýkonnější v pozdních večerních a nočních hodinách (sovy).

Pro zrušení střídání času vznikla petice, kterou odstartovala iniciativa For Only One Time. Za ní stojí senátor Petr Šilar, který letos v březnu vystoupil se svým příspěvkem v Evropském parlamentu. V Bruselu se zrušení střídání času věnují tři čeští europoslanci. Peticí nyní hodlá iniciativa oslovit i český Parlament.

Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Energetikové však dávají odpůrcům letního času za pravdu. Střídání letního a zimního času se projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí.

Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a zaváděn byl až do roku 1949.

Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. V tehdejších státech EU byl již od roku 1976. V tuzemsku až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.