V Praze vyjede speciálně upravená tramvaj z druhé světové

Relax
22. 5. 2019 08:00
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Lidé budou mít v neděli, den před výročím atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ojedinělou šanci vyzkoušet si, jak se v Praze cestovalo tramvají za druhé světové války. Z Vozovny Střešovice vyrazí historická souprava složená z motorového a vlečného vozu upravená do podoby, jakou tyto vozy měly za protektorátu, tedy i s typickým zatemněním proti leteckým útokům.

Takzvaná válečná tramvaj vyjede na okružní jízdu v 10 hodin a ve 13.15, jízdenka stojí 100 Kč a lze jí koupit předem přes fanshop dopravního podniku. Cestující pojedou přes Královku, Pražský hrad a Malostranskou k Národnímu divadlu, dále na Karlovo a Palackého náměstí a přes nábřeží, Právnickou fakultu, Strossmayerovo náměstí a Špejchar se vrátí do střešovické vozovny, kde sídlí muzeum pražské MHD.

Začátkem září 1939 bylo kvůli protiletecké obraně nařízeno na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava zatemňování, což se nevyhnulo ani tramvajím. Zpočátku řidič a průvodčí připevňovali přenosné zatemnění na reflektory vozu od soumraku do svítání, později během celého dne. Zacloněna byla vnější i vnitřní světla tak, aby ven nezářila přímým světlem, uvedl pražský dopravní podnik na svém facebooku. Okna vozů byla s výjimkou čelních natřena průhlednou modrou barvou kromě dvanácticentimetrového proužku jdoucího přes celou šíři okna.

Ve výbavě vozů byly za války i dvě výstražné olejové svítilny. Při leteckém poplachu, při němž se do tří minut vypnul proud v troleji, se jimi označilo přední i zadní čelo odstaveného vlaku soupravy. Po roce 1945 bylo zatemnění vozů odstraněno. Dochovaný vlečný vůz z roku 1908, zvaný dlouhý vamberák, byl z provozu vyřazen v roce 1958. Motorový vůz, vyrobený v roce 1932, sloužil až do roku 1974.

Atentát na Heydricha provedli 27. května českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík v zatáčce v Kobylisích. Nejvyšší představitel takzvané Třetí říše v protektorátu zemřel na následky atentátu 4. června. Okamžitě po činu bylo vyhlášeno stanné právo, začaly masové popravy a nacistický teror vyvrcholil vyhlazením Lidic a Ležáků. Parašutisté z výsadku Anthropoid se přes tři týdny skrývali, nakonec je v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje nedaleko Karlova náměstí Němci vypátrali na základě zrady jednoho z nich, Karla Čurdy. Následný boj 18. června 1942 nepřežil ani jeden z parašutistů. V kryptě padli Gabčík, Kubiš, Josef Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc.

Autor: ČTK Foto: , pixabay.com/jakob-wiesinger

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ