V Riu de Janeiro tento týden zahájili ve zcela nové budově muzea expozici věnovanou průkopníkovi letectví Brazilci Albertovi Santos-Dumontovi. Jako první člověk na světě právě před 110 lety provedl ověřený let s letounem těžším než vzduch. Organizátoři výstavy, která je instalovaná v Muzeu zítřka navrženém slavným španělským architektem Santiagem Calatravou, doufají, že expozice přiláká návštěvníky, kteří do Ria v srpnu přijedou na olympiádu.
Prostoru před muzeem dominuje replika letounu Santos-Dumont 14-bis, s nímž v roce 1906 Brazilec vzlétl v Paříži. "Tomuto průkopníkovi ještě nikdy nebyla věnovaná velká výstava a my k ní využijeme toto nové muzeum. Příběhy Julesa Vernea v něm vzbudily sny o létání," sdělil komisař výstavy Gringo Cardia.
Santos-Dumont žil v letech 1873 až 1932. Byl výtečným mechanikem a dokázal realizovat nejoriginálnější nápady. Narodil se brazilské matce a francouzskému otci, který vynikl v oblasti pěstování kávy. Jeho syn neměl finanční problémy a mohl se plně věnovat svým vynálezům. "Vše, co dokázal, udělal za deset let, mezi svými 25 a 35 lety. Zkonstruoval přes 25 létacích strojů, ale na žádný nezískal patent," sdělil Cardia.
Výstava, která nese název Létající básník, stála v přepočtu 20 milionů korun a instalovaná je v pěti sálech. V tom hlavním se nacházejí nejvýznamnější ze Santos-Dumontových vynálezů - první brazilský řiditelný balon z roku 1898, řiditelné vzducholodě, letadlo 14-bis a dva další modely.
S motorovým letadlem 14-bis urazil ve vzduchu za 21 sekund 220 metrů. Letěl ve výšce dvou metrů rychlostí, ve své době nevídané - téměř 40 kilometrů v hodině. Tento úspěšný pokus z 12. listopadu 1906 je zanesen do tabulek mezinárodní letecké federace jako první rekord dosažený letadlem.
V jiném sále se pak nachází ve dvou metrech zavěšený model letadla Demoiselle, do nějž může každou hodinu nastoupit šest návštěvníků a prožít virtuální let nad Paříží a Riem de Janeiro. Součástí expozice je také dokumentární film o Santos-Dumontovi, hry, fotografie a zajímavosti.
Santos-Dumont se proslavil nejenom v oblasti letectví. Kvůli svým aktivitám požádal přítele a klenotníka Louise Cartiera, aby mu sestavil hodinky, jež by bylo možné sledovat za letu. V jeho době bylo běžné nosit hodinky zavěšené na řetízku, na něž vsedě nebylo vidět. Tak se zrodily první náramkové hodinky, které měly velký úspěch a učinily ze Santos-Dumonta podle Huga Barreta, jenž se na organizaci výstavy podílel, "skutečného dandyho".
Muzeum zítřka bylo otevřeno loni v prosinci a je v části přístavu obnovené v rámci příprav olympijských her. Stojí na molu Maua, k němuž připlouvají všechny turistické parníky. Svým abstraktním tvarem připomíná jednak kopí, jednak hmyz s kovovým krunýřem nebo také kostru dinosaura.
"Santos-Dumont, syn brazilské matky a francouzského otce usazeného v Brazílii není jenom vynálezce, ale také básník. Bude příkladem pro mladé. Výstava je fantastickou výpravou pro diváky olympiády, politickým i kulturním výrazem brazilské společnosti," řekl ředitel muzea Ricardo Piquet.
Santos-Dumont zakusil slávu a měl velký úspěch, ale na konci života ho postihla roztroušená skleróza. Mnoho ze svých letů podnikl v Evropě a do Brazílie se vrátil roku 1928. O pět let později spáchal sebevraždu, znechucen tím, že se vývoj letectví ubíral především k vojenskému využití.
