Vesnice i města v Česku ožívají v těchto týdnech masopustními veselicemi. Období masopustu mezi dvěma postními obdobími je spojeno s maškarními průvody a hodováním. Masopust, jehož kořeny pravděpodobně sahají ještě do dob před příchodem křesťanství na české území, začíná po svátku Tří králů 6. ledna a končí Popeleční středou na začátku půstu před Velikonocemi. Protože Popeleční středa nemá pevné datum, masopust končívá různě, v době od poloviny února po začátek března. Letos připadla Popeleční středa na 26.února.
V minulosti se v období slavení masopustu tradičně konaly taneční zábavy, zabijačky i svatby. S masopustem se pojí typický jídelníček, jemuž dominují mastná a tučná jídla. Tradičním masopustním jídlem jsou například koblihy z vláčného kynutého těsta. Popeleční středou v závěru masopustu pak už začíná několikatýdenní postní doba, období přípravy na Velikonoce.
Kromě jídla patří k masopustu neodmyslitelně i maškarní průvody. Písemné zmínky o masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. K maskám, které se objevovaly nejčastěji, patří medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, a kobyla, skrývající často dvě osoby. Objevovaly se i masky báby s nůší, kominíka se žebříkem, kozla a mnoho dalších.
