Součástí jarních porcelánových trhů v Karlových Varech bude letos i výstava o historii výroby porcelánu v česko-německém pohraničí. Představí značky, kterým se podařilo přežít až do dnešní doby. Výstava vznikne ve spolupráci se státním muzeem porcelánu Prozellanikon v Selbu a Hohenbergu.
V době trvání jarním porcelánových trhů, které se konají zároveň se zahájením lázeňské sezony 3. až 5. května, se v sále Grandhotelu Pupp představí historie českých značek Thun 1794, Rudolf Kämpf, Concordia Lesov, G-Benedikt a německých značek Dibbern, Rosenthal, Wlküre a Seltmann.
Podle ředitele muzea Porzellanikon Wilhelma Siemena jsou sice kořeny porcelánové výroby v česko-německém pohraničí v Česku, ale na německé straně vznikla výroba krátce poté a dodnes mají značky na obou stranách hranice podobný osud.
Podobně jako v Česku prodělal porcelánový průmysl i v Německu v 90. letech minulého století krizi. "Z 27 tisíců zaměstnanců klesnul jejich počet na 4500," popsal Siemen. Přesto se oboru podařilo přežít a s ohledem na stále sílící poptávku po přírodních materiálech má výroba porcelánu před sebou i nové šance. "Na rozdíl od plastových nebo papírových kelímků můžete nádobí z porcelánu používat mnohokrát denně i třeba 20 nebo 30 let," uvedl Siemen.
Podle generálního ředitele společnosti Thun 1794 Vlastimila Argmana nejsou německé značky přímým konkurentem, protože se většinou orientují na jiné skupiny zákazníků. A přestože výroba na obou stranách hranic vychází ze stejných základů, drobné odlišnosti tu jsou. "My třeba využíváme čistě místní suroviny, kaolin hlavně ze Sedlece nebo částečně z Hluban. Také pálíme porcelán na vyšší teplotu, což způsobuje vyšší tvrdost," řekl Argman.
