Zdeněk Rykr
Výstava ukáže tvorbu autora obalu Kofily a hvězdy Orion
27.05.2016 13:35
Tvorbu výtvarníka Zdeňka Rykra představí výstava, která bude od pátku 27. května přístupná ve Veletržním paláci. Přestože se s jeho tvorbou mohou setkávat denně při konzumaci cukrovinek, jimž Rykr před desítkami let navrhl obal, je jeho jméno všeobecně málo známé. Představitel české meziválečné avantgardy a outsider umělecké komunity byl totiž také průkopník a inovátor na poli propagační grafiky. Výstava nazvaná Zdeněk Rykr a továrna na čokoládu potrvá do 28. srpna.
Rykr studoval dějiny umění a klasickou archeologii, ale jako malíř byl samouk. Vždy se vyhýbal jakékoli skupinové aktivitě, pravidelně však vystavoval od roku 1920. Výtvarná kritika jej sice kárala za časté střídání stylů, přesto se však stal uznávaným výtvarníkem. Přecházel od realistických maleb k abstrakci, ovlivnit se dal kubismem i surrealismem. Mezi těmi, kdo jeho dílo chválili, byli například Josef Čapek či Jindřich Chalupecký. Na konci 30. let pravidelně vystavoval v Paříži.
Rykr byl konzervativní a avantgardní zároveň. Jeho reklamní tvorbu ale odborníci definují jednoznačně jako moderní a ve své době vizionářskou. Ve 20. a 30. letech minulého století tak díky Rykrovi vznikla mimo jiné legendární vizuální podoba značky Orion. "Jako jednadvacetiletý student dějin umění a archeologie dostal nabídku od rozmáhající se čokoládové továrny. Pro značku Orion pak úspěšně tvořil až do roku 1939. Rykr byl přesvědčen, že dobrá a kvalitní reklama může kultivovat vkus diváka i veřejný prostor," říká autor výstavy Vojtěch Lahoda.
Rykr určil vizuální podobu sladkostí, bonbonů a čokolády Orion-Maršner, později Orion, je autorem legendární čokoládové hvězdy i obalu tyčinky Kofila, který se s dílčími změnami zachoval dodnes. Firma díky nim získala prestižní ceny na světových výstavách - v roce 1929 v Barceloně, v roce 1935 v Bruselu či o rok později v Paříži, připomíná Torben Emborg, generální ředitel Nestlé Česko, která dnes značku Orion vlastní.
Zdenek Rykr tvořil i pro další značky tehdejší doby, jako byly Čedok, Káva Kulík, Palaba Slaný, německá automobilka Horch, Dr. Zátka, Škoda nebo Baťa. Vedle toho se věnoval i volné tvorbě - malbě, kresbě, karikatuře, ale také žurnalistice - podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony a byl redaktorem časopisu Domov a svět.
Výstava v NG představuje obsáhlý soubor Rykrových obrazů, soch, kreseb a dalších výtvarných technik, stejně jako desítky grafických prací a materiály dokumentující umělcův pracovní i soukromý život.
Důležitou roli sehrály v Rykrově životě i tvorbě časté změny bydliště. Neustále cestoval, osudovou úlohu pro něj měla železnice. Narodil se na chotěbořském nádraží, na kolínském nádraží nějakou dobu žil a mnoho času strávil ve vlacích na trase Praha-Kolín a Praha-Paříž. Svůj život ukončil dobrovolně pod tlakem nacistické okupace v roce 1940 skokem pod vlak na železniční trati pod Barrandovem.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.