Každodenní život ve východním Berlíně v dobách Německé demokratické republiky (NDR) ukazuje výstava, která se otevřela návštěvníkům v německé metropoli. Expozice připomínající, jak běžní obyvatelé socialistického hlavního města v 60. až 80. letech bydleli, pracovali nebo se bavili, bude k vidění do 9. listopadu, tedy do dne, kdy celé Německo oslaví 30. výročí pádu berlínské zdi.
"Je to ten správný historický moment," říká šéf berlínských městských muzeí Paul Spies, podle něhož je dobře, že výstava nazvaná "Východní Berlín - polovina hlavního města" začíná s výrazným předstihem před listopadovým výročím, protože pak vzpomínkových akcí bude celá řada. Zároveň je podle něj důležité, že po 30 letech je už možné se na východoněmecký režim dívat s nutným odstupem.
"Výstava není žádná melancholická vzpomínka na východní Berlín, ale nabízí celou řadu různých pohledů," podotýká kurátor Jürgen Danyel. Východní část německé metropole podle něj byla na jedné straně výkladní skříní, v níž se komunistický režim snažil navenek prezentovat to nejlepší, co vytvořil, a na druhé straně byla mocenským centrem institucí násilí a represe. "A mezi těmito póly žila společnost, k jejímuž objevování by tato výstava měla přispět," vysvětluje.
Expozice je v budově Ephraim-Palais, který leží v blízkosti ikony východního Berlína, známé televizní věže. Ukazuje každodenní život východních Berlíňanů, které od roku 1961 od západní části metropole oddělovala zeď, za pomoci více než 1000 objektů a také 38 mediálních stanic.
Na ploše více než 700 metrů čtverečních jsou třeba typické ukázky tehdejší východoberlínské módy, předměty každodenní potřeby, dobové umění či fotografie. Právě ty hrají zásadní úlohu, když ukazují nejen architektonické proměny hlavního města NDR, ale i zcela běžné činnosti zdejších obyvatel, ať už jde o doprovázení dětí do školy, práci v prodejně nebo návštěvu kina.
Politika komunistického režimu a jeho represivní aparát nejsou v popředí zájmu kurátorů, ale i tak občas prosakují na povrch. "To politické je přítomné, ale ukazujeme to tak, jak to bylo přítomné v každodenním životě," vysvětluje kurátor Danyel. Jako příklad uvádí fotografie východoberlínské třídy Greifswalder Strasse, na kterých jsou vidět domy opravené vždy jen na úrovni přízemí. Důvodem bylo to, že tudy často projížděli komunističtí pohlaváři a ti měli mít při pohledu z auta pocit, že čtvrť vzkvétá. "Bylo to jak Potěmkinova vesnice," dodává Danyel.
Vstupné na výstavu, na níž navazuje řada doprovodných akcí, přijde na sedm eur (180 korun).
